Článek
„Otázka speciálního zákona pro diplomaty už byla nastolena několikrát, ale nikdy to nedospělo do jeho přípravy. Teď služební zákon důrazněji ukazuje, že specifika jsou poměrně velká a některá z nich se budou přes služební zákon obtížně naplňovat,“ uvedl.
Nejviditelnějšími problémy je kolize služebního zákona s článkem 63 ústavy, podle něhož prezident spolurozhoduje o pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí.
Vzhledem k tomu, jak je tento zákon zprasený, tak by speciální zákon pro diplomaty byl skoro nutností.
Hovořit se o něm začalo hlavně v souvislosti s velvyslankyní v Bratislavě Livií Klausovou a ambasadorkou v Damašku Evou Filipi, které budou muset na svých postech kvůli svému věku skončit, protože služební zákon přikazuje odejít všem, kteří dosáhli 70 let.
Vyvstávají otázky, co bude s velvyslancem, jehož prezident neodvolá, nebo s člověkem, na kterém se shodne vláda a hlava státu, ale nominovaný ambasador nesloží zkoušku.
Za nutný nepokládá zvláštní zákon premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ale případným změnám se do budoucna nebrání. „Jako u každé velké změny bude i u zákona o státní službě v příštích letech docházet k technickým legislativním úpravám a zpřesněním. Ministerstvo zahraničí tady může uplatnit své připomínky,“ sdělil Právu.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) doufá, že se služební zákon nebude muset upravovat. „Snad to nebude potřeba,“ uvedl.
Zvláštní zákon je možné řešení, jako tomu je v jiných zemích, i když určité výjimky pro diplomaty v zákoně už jsou. V tuto chvíli to je ale nereálné.
Zvláštní zákon pro diplomaty by ale přivítal Zaorálkův předchůdce a předseda sněmovního zahraničního výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09). Má jednu podmínku: aby na něm nepracovali titíž lidé, kteří vytvořili nynější služební zákon.
„Vzhledem k tomu, jak je tento zákon zprasený, tak by speciální zákon pro diplomaty byl skoro nutností. Podle toho, co se teď děje na ministerstvu, jak se nabírají před plným vstoupením zákona v platnost straníci bez kvalifikace a otevírají se ambasády, aby někdo někde mohl být uplatněn,“ řekl Právu.
Na zvláštní zákon nebyl čas
Také podle ředitele hradního zahraničního odboru a bývalého velvyslance Hynka Kmoníčka je třeba pravidla pro diplomaty sjednotit. „Kodifikace například formou zákona o zahraniční státní službě je cestou, jak vyjasnit zatím sporné či nejednotné výklady některých paragrafů zákona. To bylo víceméně jasné od počátku,“ podotkl.
Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl Právu, že kvůli časovému tlaku na přijetí služebního zákona nebyl prostor pro schválení zvláštního služebního zákona pro diplomaty.
Podle něj se nejdříve musí nechat usadit služební zákon, který začne platit od 1. července, a pak vyhodnotit jeho dopady na zahraniční službu.
„Zvláštní zákon je možné řešení, jako tomu je v jiných zemích, i když určité výjimky pro diplomaty v zákoně už jsou. V tuto chvíli to je ale nereálné, protože bude potřeba vyzkoušet, jak služební zákon zafunguje na diplomatickou službu. Pak se vyhodnotí, jestli a jak je třeba schválit pravidla pro tuto oblast,“ řekl Dienstbier.
Úpravy musejí přijít
Poslanec a šéf sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) by také zvláštní zákon uvítal. Podle něj nezáleží, jestli se půjde cestou speciální normy, anebo se upraví služební zákon. „Diplomacie je řemeslo velmi specifické a je tam i řada technických problémů, že si určitě něco takového zahraniční služba zaslouží,“ uvedl.
Europoslankyně KSČM Kateřina Konečná je spíš pro úpravu zákona. „Myslím si, že zahraniční služba měla být daleko lépe ošetřena v rámci současného zákona. Služební zákon se těmito specifiky popral nedostatečně a velmi špatně,“ řekla.
Naopak europoslanec Pavel Telička (ANO) je toho názoru, že by se mělo vyčkat. „Dovedu si představit, že zákon si vyžádá implementační směrnici pro některé resorty, včetně ministerstva zahraničí. Na druhou stranu máme zákon o státní službě, ten aplikujme a nehledejme žádné obezličky. U diplomatické služby bych byl spíš pro co nejstriktnější aplikaci s ohledem na odbornost,“ prohlásil.