Článek
Sobotka novinářům řekl, že volby by se mohly konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu. Sociální demokracie nemá pro prosazování předčasných voleb žádné oficiální usnesení. Současná vláda je však podle něj ve velmi vážné krizi, takže rozpad hrozí.
"Pokud se rozpadne tato vládní koalice, a ona teď prožívá skutečně velmi vážnou krizi, tak my nejsme připraveni účastnit se jakýchkoli jednání o sestavení vlády, respektive nejsme připraveni vstoupit do koalice s žádnou ze současných vládních stran," řekl Sobotka. ČSSD by usilovala o konání mimořádných voleb, dodal.
Pokud by se volby konaly už příští rok, pak by se předvolební kampaň odehrála během českého předsednictví v Evropské unii, které bude Praha předsedat během prvního pololetí příštího roku. Socialisté přitom nedávno nabízeli vládě dohodu o politickém příměří v tomto období, které bude klást velké nároky na politickou reprezentaci i státní aparát.
Sobotka nevyloučil, že ČSSD ještě letos ve Sněmovně vyvolá další hlasování o nedůvěře vlády. Stalo by se tak prý v případě, že vláda ve Sněmovně neprosadí žádný ze tří důležitých návrhů. "To znamená radar, církevní restituce, další fáze zdravotnické reformy," uvedl Sobotka. Předchozí tři pokusy opozice svrhnout kabinet Mirka Topolánka (ODS) přitom v minulosti nevyšly.
Topolánek: špatný vtip
Předseda vlády a ODS Mirek Topolánek si nedokáže představit, že by Česko bylo předsednickou zemí EU a současně se v ní odehrávala tvrdá předvolební kampaň.
"Nedovedu si představit, skoro mi to připadá jako špatný vtip. Nemůžu tomu věřit," reagoval na Sobotkovo vyjádření Topolánek a připomněl, jak náročný úkol zemi v době předsednictví čeká.
"Jedna otázka je chtění, ale druhá je moci. Byli bychom rádi, kdyby volby byly co nejdříve, ale záleží na tom, jak rozhodnou naši poslanci," řekl Škromach. "Klíčem jsou lidovci a zelení, kteří drží vládu," dodal.
ČSSD nemá na prosazení předčasných voleb dostatečný počet hlasů ve Sněmovně. Jednou z cest je schválení ústavního zákona o zkráceném volebním období Sněmovny, k tomu je však třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
Další možností je, že Sněmovna se do tří měsíců neusnese na vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry. Ústava zkrácení mandátu umožňuje také při dlouhodobé nečinnosti Sněmovny.