Článek
Funguje chytrá karanténa? Hygieny totiž nestíhají obvolávat, trasování trvá, aplikace eRouška doposud nefungovala, lidé čekají dlouho na výsledky testů, často až několik dní. To všechno spadá pod systém chytré karantény. Můžete vysvětlit, jak to tedy funguje?
Kdyby to nefungovalo, tak nic z toho nemáte. Kdyby to nefungovalo, tak nemáte testy, výsledky, není tolik nakažených, protože to nikdo nereportuje, nemá to kdo zpracovávat a obecně prostě nemáte žádná data. Je to soubor všeho, co jste vyjmenoval, a kdyby to nefungovalo, tak nejsou data a profesor Dušek (Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky pozn. red.) nemá co hlásit.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek
Zjednodušeně řečeno, díky chytré karanténě se o covidu vůbec něco ví, takže tedy funguje? Tak to mám chápat?
Chytrá karanténa je systém, který propojuje hygieny, odběrová místa, laboratoře, statistická data či napojení na vyvíjené aplikace. Kdyby nefungovala například softwarová aplikace, kde sdílíme s hygienami klastry a informace o nakažených z hlediska epidemiologického šetření, a kdybych tam neměli připojená odběrová místa a laboratoře, tak není co hlásit, protože by to nefungovalo. A nemohl bych tedy udělat to, co jsem udělal před chvíli, že jsem odklonil 300 vzorků na jinou laboratoř, protože nemohli kvůli určitým chybějícím věcem fungovat. Jinak by to nešlo.
Samozřejmě, že máme problémy – kvůli vysokým nárůstům řešíme navýšení kapacit hygienických stanic, napojení na všechno, co bylo v plánu a je v plánu, za pochodu. My elektronizujeme systém za opravdu plného provozu. Chybí také kapacity na trasování, ale proto se dělala různá opatření. V srpnu se také rozhodlo, že se budou sdělovat pozitivní výsledky z laboratoří prostřednictvím sms zpráv, ale musela se nejprve napsat legislativa, protože pokud není nouzový stav a není jednoduché něco zavádět a dodržet GDPR. Souvisí to jedno s druhým.
Babiš: Hygiena trasování stíhá, policisté se mají zaměřit na roušky
Zmínil jste, že vázne trasování. První důsledek je to, že chybí personální kapacity. To se už řeší tím, že se postupně zapojují lidé armády, nově také celníci. Jakou měrou k tomu zpožďování přispívají technické problémy, které v minulosti byly? Přetrvávají stále?
Jak říkám, my se to stále snažíme vylepšovat a děláme to za pochodu. V rámci nouzového stavu se některé věci neřešily úplně důsledně, abychom propojili všechny registry a nebyli zapojeni třeba praktičtí lékaři. Teď jsou právě už zapojovaní a budou nosným prvkem.
To se ale podle nedávného vyjádření předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky v České televizi zatím nedaří a praktici se informace dozvídají dřív od samotných pacientů než od hygieniků.
Systém se zlepšuje tak, aby praktici měli přístup do výsledkového portálu, kam zadají pacienta, žádanku a pokud všichni aktéři systému dodrží vše, co mají a nedojde k překlepům, tak budou ty výsledky vidět v podstatě online. Nemusí jim pak volat hygiena.
Některé kraje to mají napojené na svůj systém, například Moravskoslezský, takže těm to už chodí. My to teď řešíme centrálně vzhledem k tomu, co se děje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před časem oznámil záměr zavést tzv. sebereportování neboli sebetrasování. Není to popření celého systému chytré karantény a zároveň přenesení zodpovědnosti hygieniků na občany? Nezbavuje se stát svých povinností tak, jak tvrdí řada kritiků?
Já bych ty kritiky možná rád přivítal, aby se podívali na to, co to vlastně znamená. Je to jedna z možností, jak urychlit systém trasování. Přistupujeme k tomu jen čistě pragmaticky, nezajímá mě nějaký politický podtext. Co je špatně na tom, že nakažený obdrží webový formulář, kde vyplní informace o svých kontaktech a ty se automaticky integrují do systému Daktela, který je součástí chytré karantény?
Hygienik díky tomu bude mít v rámci epidemiologického šetření rychleji informace a nebude opakovat ty samé otázky a zdržovat dotyčného, protože se už před tím hovorem nachystá a uvidí to všechno v systému.
Pojem sebetrasování evokuje, že stát to vzdal, jsme neschopní a nic nefunguje. Nikdo tu na nic nerezignuje.
Je to jednoznačně časová úspora. Člověk může, ale nemusí ten formuář vyplnit.
Znovu se zeptám, nejde alespoň trochu o rezignaci státu a hygieniků na svoje povinnosti?
Pokud něco můžeme zrychlit, tak to zrychleme. Vžitý pojem sebetrasování, evokuje, že stát to vzdal, jsme neschopní a nic nefunguje. Jde ale opravdu pouze o urychlení systému. Nikdo tu na nic nerezignuje.
Není to o tom, že systém něco vzdal, ale o tom, že já osobně bych mohl tomu systému pomoci. Reagovali jsme také na podněty občanů, kteří říkali hygienickým stanicím, že to mohou sami vyplnit, když se vytvoří nějaký portál.
Babiš: Nakažení by se mohli trasovat sami
Objevovalo se, že hygienikům chybí počítače, mají problémy s datovým připojením. Na tom se samozřejmě odráží i to, že hygieny nestíhají. Zlepšilo se to? Chápu, že nákup nových počítačů spadá pod režim veřejných zakázek, ale proč se třeba pro urychlení a předejití tomuto stavu nevzaly někde méně využívané přístroje a nedaly se dočasně hygienikům?
To se řešilo. Jednotlivé hygienické stanice dostaly peníze od vlády, jak na personál, tak na doplnění techniky. Tím se to urychlilo. Řeší se to kontinuálně.
V srpnu byly posíleny kapacity Moravskoslezského kraje, Středočeský kraj a některé další krajské stanice a na začátku září bez ohledu na vývoj byla posílena Praha zhruba 80 počítači. To se nakoupilo jak hygienickou stanicí, tak centrálně z ministerstva zdravotnictví s využitím rámcové smlouvy na nákup IT vybavení, kterou má uzavřenou Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Dá se říct kolik krajských hygienických stanic má nějaké technické problémy, což je omezuje v práci?
Číslo asi říct nejde, ale každý den řešíme nějaké problémy, jak nám je hlásí. Jsou to například výpadky datového připojení a dále.
Už jste donutili instituce zadávat včas všechna potřebná data do systémů? V minulosti se řešilo, že například některé laboratoře informace posílaly do registrů pozdě.
U odběrových míst a laboratoří se to zlepšilo. Dali jsme důrazné doporučení na zapisování informací do systémů. Systém je nastavený, ale někdy selhává prostě lidský faktor. Nicméně tlak musí být neustálý, aby každý v systému udělal to, co má. Pak budeme schopni přírodu respektovat a odolávat jí.
Hygienici ani laboratoře nestíhají, lidé se raději nechávají testovat sami
Co se povedlo a v čem podle vás nemají kritici pravdu?
Nemyslím si, že systém nefunguje. Kritici samozřejmě řeší kapacitu, že se nedovolali, čeká se dlouho na výsledky... To je pravda, ale neříká se, že z těch 15 tisíc testů bylo 14 910 včas.
Co se ale určitě povedlo, tak je sjednocení postupů a propojení mezi krajskými hygienickými stanicemi, systémy infekčních nemocí a napojení praktiků na systém.
Shrnuto: povedlo se vytvořit propojený systém, který tu desetiletí chyběl.
Ano. Když něco nefunguje nebo má hygiena s něčím problém, napíše v čem, my to zapíšeme a jakmile máme volné IT kapacity, tak to uděláme. Když se zjistí, že zapisování nějakého údaje je zbytečné, tak se to plošně rovnou sjednotí a údaj se už třeba nezapisuje.
Součástí Chytré karantény jsou i vzpomínkové mapy, kolik jich doposud bylo vytvořených?
Jen za září je to přes 550 map.
