Šmarda: Vláda trhá ČSSD na kusy

Chci o tom nejdříve hovořit se svými kolegy.

Myslím, že já jsem za posledních dvacet hodin nepůsobil jako někdo, kdo se drží vládního angažmá. Kdybych chtěl být poslední tři měsíce za každou cenu ve vládě, tak k tomu vedla jednoduchá cesta.

Pan Babiš řekl, že nechce být ve vládě s někým, kdo ho kritizuje a kdo mluví škaredě o jím nominovaných ministrech, nebylo nic jednoduššího než jej chválit za „geniální“ myšlenky, obdivovat jeho obchodnické a vyjednávací umění, schopnost spasit Českou republiku a jeho personální návrhy. Kdybych to dělal, už bych byl ve vládě.

ČSSD to má velmi těžké. Na jedné straně jí je připomínáno, že Andrej Babiš je ochoten vládnout s kýmkoliv od ODS po SPD, a pokud ČSSD odejde, tak přijde nějaká mnohem horší varianta.

Za ni bude ve veřejném prostoru soc. dem. viněna. Je zajímavé, že nikdo to nedává za vinu samotnému Babišovi.

Odchodem z vlády ČSSD velmi pravděpodobně otevře cestu nějakému horšímu řešení. Druhý pohled je, že soc. dem. účastí ve vládě velmi trpí a že ji vládní účast trhá na kusy. A to je velmi těžké rozhodování, není to jednoduché z lidského ani morálního hlediska.

Nebylo by fér takto hodnotit nějakou skupinu lidí, z níž nevím, kdo to bude. Umím si představit lidi, co servilní jsou, i ty, co nejsou. My nevíme, o kom mluvíme, ale už bychom ho chtěli hodnotit, to by nebylo fér. Ale až budeme vědět konkrétní jméno, řeknu, co si myslím.

Já jsem neudělal úplně dobře, že jsem ta jména vyřkl, protože tím jsem celou situaci nezjednodušil, a omlouvám se za to. Jméno paní Kalistové padalo už v minulosti a já bych ji pokládal za správnou volbu. Ve vedení resortu by byla kontinuita a bylo by to nejjednodušší.

Na druhé straně by to byla věc, která by ji profesně ohrozila. Je respektovaná náměstkyně a jako ministryně by se mohla dostat do silných politických střetů, po kterých by se do pozice náměstkyně nemusela moci vrátit. Má tam rozdělanou práci a je v ní velmi úspěšná.

Bodnutí do zad by to bylo v okamžiku, kdy by se mnou Jan Hamáček nesouhlasil. Ale on mi po našem rozhovoru dal za pravdu a mé rozhodnutí akceptoval. Řekl mi, že to za bodnutí do zad nepovažuje. Ale samozřejmě jiné by to bylo, kdybych to udělal bez jeho vědomí a proti jeho vůli.

Jak kdo. Čím mi jsou lidé bližší, tím častěji mi říkají, že jsou rádi, že jsem se takto rozhodl. Protože se báli, že by to pro mě osobně bylo zdrcující být ve vládě s Andrejem Babišem, který se rozhodl, že se stanu jeho osobním terčem. Lidé, kteří brali tuto věc jako něco, kde může ČSSD prokázat, že má sílu, to kritizují a říkají, že jsem měl vydržet. Ale já jsem jednoduše přesvědčen, že soc. dem. nemá politickou sílu na to, aby mohla zvítězit v přímém střetu s prezidentem a premiérem naráz.

Kdyby se alespoň jeden z těchto dvou nejvyšších ústavních činitelů tohoto politického střetu proti ČSSD neúčastnil, tak jsme uspět mohli. Ale my jsme stáli proti oběma těmto silným hráčům. Navíc já nemám politický mandát od voličů v současné době, tím pádem bychom neměli šanci vyhrát. Druhá věc je, co si z té prohry máme vzít. Na to se mohou naše názory lišit.

Smířím se s tím, když s takovým názorem nezvítězím, ale podle mě pan Babiš útoky a tím, že veřejně deklaroval, že mě ve vládě nechce, jasně porušil koaliční smlouvu. To nemusí mít za výsledek konec koalice, ale po tom, jak se Andrej Babiš zachoval, by nikdo nemohl odchod ČSSD z vlády vnímat jako podraz.

Tři měsíce poslouchám výkřiky lidí: „Šmardo, nikdo tě nechce“ nebo „Šmardo, my ti fandíme“. Vím, jak si stojím u voličů v Novém Městě na Moravě, ale všude jinde o tom můžu jenom spekulovat. Upřímně řečeno, jestli v něčem můžu dát panu prezidentovi za pravdu, tak je to to, že nemám politickou funkci a nevím, jak si u lidí stojím, a je fér se jich zeptat.

Je to reálnější varianta. I když nemůžete vědět, i mimořádné volby do Sněmovny mohou přijít.

Rozumím mu. Zvažoval jsem to, ale nakonec jsem se tak rozhodl po poradě s předsedou ČSSD. Kolegům na předsednictvu to vysvětlím.