Hlavní obsah

Sirotky chtějí také čeští Syřané

Právo, Karolina Brodníčková
Praha

Občanská iniciativa Češi pomáhají má k dispozici 15 až 20 rodin, které prošly školením a jsou připraveny se ihned postarat o dětské uprchlíky z táborů v Řecku. V mnoha případech se prý jedná o smíšené česko-syrské rodiny, odpadla by tak v některých případech i jazyková bariéra.

Foto: Profimedia.cz

Jedno z dětí v táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos

Článek

Podle mluvčí iniciativy Evy Hocké si rodiny nekladou požadavky na věk či pohlaví dětí. Dohromady se organizaci přihlásilo přibližně 200 rodin, které chtějí dětem pomoci. „Tyto rodiny prošly školením, aby věděly, co je čeká. Některé přitom už děti v pěstounské péči mají a nechybí jim tak zkušenosti s osvojením cizinců,“ řekla Právu Hocká.

Iniciativa Češi pomáhají spolupracuje i s obecně prospěšnou společností Dobrá rodina, která podporuje přechodné i dlouhodobé pěstouny.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která debatu o přemístění sirotků do Česka rozpoutala, už dříve uvedla, že má seznam čtrnácti sirotků původem ze Sýrie, Afghánistánu či Maroka. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale čeká na dopis z Řecka, který by informace Šojdrové potvrdil.

Mluvčí iniciativy Češi pomáhají zdůraznila, že se jedná o malé děti, a ne o teenagery, o kterých se dříve hovořilo.

„Rodiny plně chápou, že si nemohou vybírat pohlaví, věk a podobně. Takové debaty byly vyvolány jen veřejným míněním a nepodloženými informacemi, že ty děti budou starší. My v současnosti víme, že v seznamu jsou i malé děti okolo šesti let a děti mladší deseti let,“ řekla Právu Hocká.

Do věci se zapojila syrská komunita v ČR

Dětem by v ČR bylo možné udělit status přechodné ochrany, o tom ale musí rozhodnout resort vnitra. Vzhledem k tomu, že děti nejsou občany ČR ani EU, nepřichází v úvahu adopce. O státní občanství by mohly požádat v 18 letech, případně by se mohly vrátit do vlasti.

Rodiny, které se o děti chtějí postarat, se prý na péči připravují i po jazykové stránce. Téměř ve všech rodinách jeden z rodičů umí alespoň anglicky.

„Spolupracujeme také se syrskou komunitou v Praze. Přihlásily se i rodiny smíšené, v nichž je jeden z rodičů původně Syřan. Syrská komunita v Česku je poměrně velká a zapojená,“ uvedla a upozornila, že přemístěním dětí do Česka by se uvolnily kapacity řeckých dětských domovů, kam se nejmenší děti bez doprovodu přesouvají z uprchlických táborů. „Je tam také řada dětí, které žijí na ulici v bezútěšných podmínkách. Pomoc je akutní,“ míní Hocká.

Šojdrová: Jen vesnička nestačí

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce pomáhat přímo v Sýrii, kde chce vybudovat vesničku pro děti. Financovat ji chce prostřednictvím nadace. Hamáček míní, že by projekt mohl být součástí oficiální české zahraniční pomoci.

Ministr vnitra myšlenku přijmout sirotky z řeckých táborů zcela neodmítl, v současné době čeká odpověď Řecka, zda se vhodné děti v jejich táborech nacházejí. Ještě v září Hamáček uvedl, že by případné přijetí dětí bylo možné.

„Česká republika by zvládla přijmout 50 dětí, které v syrské válce přišly o rodiče,“ napsal tehdy na Twitteru.

Europoslankyně Šojdrová se domnívá, že stavba vesničky nestačí. „Musíme pomoci i dětem, které před válkou utekly a jsou nyní na evropském území,“ napsala na Facebook.

„Díky Češi pomáhají se přihlásilo 200 rodin, které chtějí pomoci. Mým plánem by tedy bylo, aby se tyto rodiny mohly o nezaopatřené děti postarat. Děti se můžou po válce vrátit do své vlasti. Anebo budou dělat to, co ostatní děti. Vystudují, budou pracovat,“ dodala.

Související články

Výběr článků

Načítám