Článek
„Kostel byl postaven jako věrná replika původní stavby za použití tradičních řemeslných postupů,“ popsal vedoucí stavebního odboru biskupství Václav Kotásek. Dodal, že na stavbu bylo spotřebováno 450 kubíků jedlového, 150 kubíků smrkového a přes 10 kubíků dubového dřeva.
Kostel v Gutech už je po požáru téměř pod střechou
„Od základů spodní práh je dubový, jak se to dělávalo od středověku a vůbec v těch lidových stavbách. Roubení i veškerá konstrukce krovu je z jedle. A šindel je ze smrku, protože se nejlépe štípe,“ vysvětlil Kotásek s tím, že ačkoliv byl problém sehnat tolik jedlového dřeva, největší komplikací bylo domluvit se na protipožárních opatřeních.
„Sejít se na nějakém řešení, aby to bylo finančně a hlavně provozně do budoucna únosné, a zároveň se dohodnout s hasiči, nebylo snadné,“ přiznal Kotásek.
Řemeslníci z Hošťálkové na Vsetínsku kostel postavili nejprve na dvoře firmy. Po vydání stavebního povolení jej rozebrali na jednotlivé trámy, převezli do Gutů a znovu postavili.
Zvony se pověsí až v následujících dnech
Na nedělní svěcení nového kostela dorazily dopoledne stovky lidí. Součástí obřadu bylo i požehnání nových varhan, posvěcení oltáře a žehnání zvonů. Ty zatím ve věži kostelíků nevisí, odborníci je tam umístí až v následujících dnech.
„Kostel jsem nikdy nesvětil, je to moje premiéra,“ přiznal biskup ostravsko-opavské diecéze Martin David. Řekl, že zničení kostela před necelými čtyřmi lety bylo obrovskou ztrátou pro věřící.
„Že tady kostel chyběl, bylo dosvědčeno tím, že se tady lidé scházeli i bez něj a sloužily se tady mše svaté,“ poukázal David a dodal, že žhářům už církev dávno odpustila.
Začíná stavba kostela. Žhářům je odpuštěno
„Odpuštění je jedna ze základních věcí Kristova poselství, které církev předává. Stavět kostel s nějakou pomstychtivostí nebo nenávistí by vůbec nemělo smysl,“ upozornil biskup.
Farář Kazimierz Płachta, pod jehož správu kostelík v Gutech spadá, poznamenal, že nedělní svěcení je neopakovatelnou dějinnou událostí. „Tak, jak se před 450 lety stavěl původní kostelíček a lidé tehdy netušili, že nevydrží. My také netušíme, ale uděláme všechno, abychom ho mohli předávat dalším generacím,“ prohlásil.
Radost ze znovupostaveného kostela má i primátorka Třince Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec). „Nejen pro mě osobně, ale pro celý Třinec je to obrovská událost, a to proto, že gutský kostelík pro nás vždycky znamenal rodinné stříbro. Vybudovali ho naši předkové, přečkal války a pak tři žháři ho zničili,“ popsala.
Uvedla, že krátce po tragickém požáru cítili místní lidé slzy, zoufalství, vztek. „Ale řekli jsme si, že kostel obnovíme.“ Za tím účelem vyhlásil magistrát veřejnou sbírku, do níž přispívali lidé z celého Česka. Nakonec se v ní sešly zhruba čtyři miliony korun, které posloužily pro vybavení interiéru.
Žháře to prý „jen tak napadlo”
Kostel ze 16. století shořel v noci z 1. na 2. srpna 2017. Oheň způsobil škodu kolem 20 milionů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná. Krajský soud v Ostravě odsoudil za úmyslné zapálení chrámu tři mladíky, z nichž jeden byl v době útoku mladistvý, z Ostravska a Frýdecko-Místecka do vězení na 3,5 roku, osm a devět let.
Devět, osm a tři a půl roku vězení. Soud potvrdil tresty za vypálení vzácného kostela v Třinci
Proč to udělali, neřekli. Prý je to jen tak napadlo. Dřevěný kostel si vybrali proto, že lépe hoří. Se stavbou repliky začali dělníci před rokem.
Náklady na obnovu kostela Božího Těla v Gutech přesáhly 33 milionů korun. Uhradily je peníze především z pojistky a veřejné sbírky. Dřevo na výrobu šindelové krytiny za 800 tisíc darovalo farnosti Biskupství ostravsko-opavské, Ostrava přispěla 300 tisíc na pořízení tří nových zvonů.