Článek
S výlovem rybníku o velikosti přes 17 hektarů začali u Jevan, které leží asi 26 kilometrů od Prahy, už kolem sedmé hodiny ranní.
Běžně by se směli lidé podívat až ke kádím a prohlédnout si ryby zblízka, tentokrát však mohli výlov sledovat pouze z hráze, kde měli vymezené dvoumetrové rozestupy.
„V našem případě jsou ale opatření trošičku problém, jsme ve vodě a ryba nám cáká, každá rouška je během malé chvíle znehodnocená. Proto se snažíme dodržovat alespoň rozestupy,” vysvětlil Novinkám technik rybářství Pavel Horáček z České zemědělské univerzity, která rybník obhospodařuje.
Koronavirus přitom komplikuje rybářskou sezónu po celé republice. Například v případě největšího českého rybníku Rožmberku na Třeboňsku, kde s výlovem rybáři začali v polovině října, se lidé museli obejít bez doprovodných akcí úplně. Výlov přitom každoročně navštěvuje kolem 50 tisíc lidí.
Tradiční výlov na podložku
Podle Horáčka lze Jevanský rybník označit za malou zoologickou zahradou, protože v něm žijí téměř všechny běžné sladkovodní rybniční druhy ryb. Kromě kaprů zde chovají i candáty, štiky, sumce, okouny, či amury a tolstolobiky.
Výlov zde probíhá přes speciální podložku. „Tu jsme natáhli a na ni se snažíme ryby stlačit. Následně ji zvedneme a budeme je z ní postupně nakládat na třídičku a třídit k dalšímu přebrání a zpracování,” popsal proces výlovu rybář Horáček.
Dodal, že ryby při lovu netlučou po hlavě, jak se rybářům často vyčítá: „Boucháme tyčkami o vodu, abychom ryby skutečně stlačili. Pečlivě se vyhýbáme tomu, aby došlo ke kontaktu s rybou.”
Na dvoře statku u rybníka byl během pátku připraven i prodej vylovených ryb. Zatímco kaprovité ryby se prodávají přibližně za 80 až 120 korun za kilogram, dravce jako štiku či sumce si lidé mohli koupit za 250 korun za kilogram.
Kromě koronaviru hrozilo i počasí
Podle Horáčka ještě před týdnem ani netušili, jestli výlov Jevanského rybníka do konce měsíce zvládnou. Na vině však nebyl koronavirus, ale počasí. „Před týdnem nám na povodí spadlo poměrně hodně vody,“ vysvětlil s tím, že hrozilo zaplavení níže položených obcí. „Naštěstí se nám to podařilo, naši předci postavili rybník velice dobře, počítali s něčím podobným,“ dodal.
Výlovu neprospívají ani vysoké teploty. „Ve chvíli, kdy rybu stlačíme do prostoru půl hektaru, má ryba větší spotřebu kyslíku. Kyslík se ve vodě nejlépe rozpouští ve 4 stupních, a pokud máme teplotu vody někde 12 a více stupňů, je to problém,“ vysvětlil Horáček. Do vypuštěného rybníku tak musí během výlovu pouštět čerpadly kyslík, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu ryb.
Soustava rybníku na Jevanském potoce vznikla v 16. 17. století. V 19. století zaniklo několik z nich na dolním toku, a to kvůli bleskovým povodním. Dodnes se dochovaly rybníky na horním toku, kromě Jevanského je to například Šáchovec, Požár, Louňovický rybník či Vyžlovský rybník.
Výlov Vyžlovského rybníka je naplánován na sobotu 7. listopadu. I v jeho případě bude možný výkup ryb přímo na místě.