Článek
Pro podání žaloby se vyslovilo 48 senátorů, kvorum bylo 45. Proti podání žaloby hlasovalo 27 senátorů.
Aby se žalobou vůbec zabýval Ústavní soud, musí s ní souhlasit i Sněmovna, a to hlasy 120 poslanců. Při současném rozložení sil v dolní komoře to není pravděpodobné.
Návrh žaloby připravil senátor Václav Láska (Senátor 21) a podepsalo ji jeho 36 kolegů z ODS, Starostů a nezávislých, lidovců a ze sociálních demokratů Jiří Dienstbier.
Sněmovna má tři měsíce na to, aby se k návrhu vyjádřila, uvedl po jednání Láska. "Pokud se do tří měsíců nevyjádří, tak se má za to, že souhlas nedala," dodal.
Prezident Miloš Zeman na snímku z letošního března
Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha je zvědav, jak dolní komora návrh projedná "bez zbytečného odkladu". "A zda, což očekáváme, se dozvíme pak od Ústavního soudu, jaké by mělo být konání pana prezidenta," dodal. Smyslem žaloby bylo i podle Lásky především vymezit Zemanovi mantinely výkonu jeho úřadu.
"Senát dokázal splnit svoji povinnost, svoji možnost, kterou má danou ústavou, a dal prostor Poslanecké sněmovně pro to, aby se obyvatelé České republiky mohli dozvědět, zda prezident hrubě porušuje ústavu," uvedl předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil.
Je to paskvil, vzkázal Zeman
Kdyby Zeman chtěl, mohl se jednání účastnit. Skrze svého mluvčího Jiřího Ovčáčka ale vzkázal, že ústavní žaloba je mimořádný právní paskvil.
„Jde o čistě politický krok neúspěšných politiků, kteří se dodnes nesmířili s dvojnásobným vítězstvím Miloše Zemana v přímých prezidentských volbách,” napsal na Twitter Ovčáček.
Osm prohřešků prezidenta
Prezidentovi je v návrhu žaloby vyčítáno osm prohřešků. Jeden z nich je aktuální. Senátorům vadí, že dlouho odmítal odvolat ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) odvolání navrhl na konci května. Prezident po několikatýdenním zdráhání uvedl, že Staňka odvolá 31. července.
Dalším prohřeškem podle senátorů je, že Zeman nechal vládnout bez důvěry menšinový kabinet Andreje Babiše. Prezident podle nich „vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry vládla bez jakékoliv odpovědnosti.“
Proti Ústavě podle senátorů bylo i to, že Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho, jak chtěla ČSSD. Černínský palác dočasně řídil ministr vnitra Jan Hamáček.
Ústava se věnuje i několik let starým záležitostem. Senátorům se nelíbí, že Zeman v roce 2013 jmenoval vládu premiéra Jiřího Rusnoka, ačkoliv ve Sněmovně existovala ustálená většina, která mohla kabinet sestavit a podpořit.
Dalším údajným prohřeškem je například lánská schůzka s několika představiteli ČSSD, která měla obejít Bohuslava Sobotku coby předsedu strany. Senátoři také prezidentovi vyčítají, že když Sobotka podal demisi, prezident ji nechtěl přijmout jako demisi celé vlády, ale chtěl vyměnit pouze premiéra.
Historicky první žaloba mířila na Klause
Senát k ústavní žalobě na prezidenta přistoupil v historii jen jednou. Důvodem byla amnestie někdejšího prezidenta Václava Klause před odchodem z Hradu v roce 2013. Tehdy ještě Senát nepotřeboval souhlas Sněmovny, což se změnilo se zavedením přímé volby prezidenta.
Ústavní soud tehdy o žalobě nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.