Článek
Senát bude ústavní žalobu na prezidenta řešit od sedmnácté hodiny. O půl páté se bude muset schůze přerušit, aby technici odpojili hlasovací zařízení a přenos ze sálu.
„Z jednání bude vyloučena veřejnost i média. Jednání vyvrcholí tím, že se po jménu hlasuje,“ přiblížila mluvčí Senátu Eva Davidová. Výsledky hlasování budou následně zveřejněny. Informace o tom, kdo jak konkrétně hlasoval, ale zůstanou neveřejné.
Pozvat, či nepozvat Zemana?
Podle informací Novinek senátoři na organizačním výboru v úterý řešili, jak o celé věci vyrozumět prezidenta Zemana. Ten má právo účastnit se zasedání obou komor parlamentu. Senátoři se přeli o to, jestli hlavu státu pozvat.
„Prezident nakonec dostane informaci, že jednání proběhne, a je na něm, jestli dorazí,“ sdělil Novinkám zdroj, který se jednání organizačního výboru účastnil.
Žalobu inicioval senátor Láska
Ve hře byly dvě ústavní žaloby. Jednu připravila ODS kvůli tomu, že se Zeman zdráhá jmenovat místopředsedu ČSSD Michala Šmardu ministrem kultury. Druhou, obsáhlejší, inicioval senátor Václav Láska (Senátor 21). Senátoři budou řešit právě tu Láskovu, kterou už podepsalo 37 členů horní komory.
V návrhu žaloby je prezidentovi vyčítáno osm prohřešků, například to, že dlouho odmítal odvolat ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) nebo že v roce 2013 jmenoval vládu premiéra Jiřího Rusnoka, ačkoliv ve Sněmovně existovala ustálená většina, která mohla kabinet sestavit a podpořit.
Dalším údajným prohřeškem je například lánská schůzka s několika představiteli ČSSD, která měla obejít Bohuslava Sobotku coby předsedu strany. Senátoři také prezidentovi vyčítají, že když Sobotka podal demisi, prezident ji nechtěl přijmout jako demisi celé vlády, ale chtěl vyměnit pouze premiéra.
Senátorům se také nelíbí, že Zeman nechal vládnout bez důvěry menšinový kabinet Andreje Babiše. „Prezident tak prodlužováním vládnutí vlády v demisi, aniž by hledal politické řešení, které by odstranilo překážku nezískání důvěry této vládě, vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry fakticky vládla bez jakékoliv odpovědnosti,“ stojí v žalobě.
Proti Ústavě podle senátorů bylo i to, že Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD). „Prezident republiky tím porušil svou povinnost jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády,“ konstatují senátoři.
Potřeba je souhlas Sněmovny
Ke schválení návrhu žaloby je potřeba souhlas tří pětin přítomných senátorů. Pokud by byla žaloba v Senátu schválena, musí s ní souhlasit i Sněmovna, a to hlasy 120 poslanců. Při současném rozložení sil v dolní komoře to ale není moc pravděpodobné.
Senát k ústavní žalobě na prezidenta přistoupil v historii jen jednou. Důvodem byla amnestie někdejšího prezidenta Václava Klause před odchodem z Hradu v roce 2013. Tehdy ještě Senát nepotřeboval souhlas Sněmovny, což se změnilo se zavedením přímé volby prezidenta.
Ústavní soud tehdy o žalobě nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.
