Senátor za STAN Canov: Válek to nezvládl. Řadil neočkované do druhé kategorie

Alternativou mohl být pandemický zákon v původním znění, který mohl být třeba o měsíc dva prodloužen, tak jako platil dosud.

Pandemický zákon v dosavadním znění byl v souladu s právem. Dokonce prošel testem u Ústavního soudu. To, co nebylo v souladu, byla mimořádná opatření ministerstva. Celkem jich bylo nezákonných padesát, což je ostuda ministerstva.

Nejvyšší správní soud řekl, že pokud je očkování dobrovolné, nelze ho vyžadovat donucovacími prostředky, neboť by se jinak stalo nedobrovolným. To bude nadále platit i u nového znění zákona.

V žádném případě to neumožňuje. Dokud je očkování dobrovolné, nelze zakazovat neočkovaným vstup do restaurací.

Myslím, že se za to měl pan ministr neočkovaným omluvit. Vždyť je vlastně protizákonně řadil do druhé kategorie. Nemohli konat to, co očkovaní, přestože to zákon neumožňoval.

Myslím, že od 1. března nebude potřeba nic.

Když už trvá, tak kdyby byl na stole nouzový stav, neznamená to, že se musejí využít všechna jeho opatření. Pokud by využil pouze tohle (testování v domovech seniorů a dalších zařízeních), je pořád lepší nouzový stav na 14 dní než pandemický zákon do konce listopadu.

A především to, že v zásobě je ze zákona nouzový stav a vláda ho má možnost kdykoli použít na měsíc, znamená, že se nemohl použít pro schvalování novely režim legislativní nouze.

Zřejmě ano. Na druhou stranu zákon mluví jasně. Vláda má právo nouzový stav použít na měsíc, pokud by ho použila na týden, na 14 dní, tak je to její právo.

Nechci říkat, jestli Vít Rakušan zklamal, nebo ne. Osobně jsem mu navrhoval – a vím, že jsem nebyl sám –, aby šli sami na plénum a sami navrhli Senátu, aby to zamítl, a poradili si bez novely.

(odmlčí se) Mě nepřesvědčil, že je na svém místě, a to ze dvou důvodů. Jednak předložil zákon tak, jak ho předložil. A poté, když mu Nejvyšší správní soud zrušil opatření o zákazu vstupu neočkovaných, neomluvil se jim. Tím ale mé vyjádření končí. Nebudu ho vyzývat k odstoupení. Podle mého názoru ale svoji roli dosud nezvládl.

V žádném případě. Neměl jsem s nimi vůbec nic společného.

Ne, zastupoval jsem to, co jsem viděl v tom zákoně špatného nebo dobrého. Nebyl jsem s nimi ani v žádném kontaktu. Necítil jsem se jako zástupce demonstrantů. S těmi šibenicemi to udělali naprosto špatně a chybně. Tím se, jak to nazvat…

Ano, to je správný výraz.

To ale obecně nejsou jen ti, co demonstrovali. Že je v celé společnosti obrovská frustrace z toho, že už toho mají dva roky plné zuby, naprosto chápu. Vím, že lidi chtějí žít normálně. O to více nevhodný byl způsob přijetí této novely.

Nechci ručit za každého svého kolegu, ale myslím si, že ti, co hlasovali pro zamítnutí, by hlasovali stejně, i kdyby žádné demonstrace na Malé Straně nebyly.

To ať si hnutí SPD přebere samo. Jsem strašně nerad, když se vůbec dává do sounáležitosti, že mám na něco stejný názor jako projevili třeba oni (SPD).

Otázka, jestli rozumně. (pousměje se)

Těmi obstrukcemi, ať se zdály sebehorší, tak zase moc času nezískal. Vždycky se jednalo o den, o dva. Podle mého názoru by bylo účinnější, kdyby nerozporoval program, ale přímo vystupoval k tomu bodu.

Podle mého hodnocení obstrukce nebyla rozumná a může se to pak obrátit i v nějakou změnu jednacího řádu. Na druhou stranu to podle jeho současného znění bylo legální.

V žádném případně. Přednesl bych svůj názor, co se týká dotyčné věci.

To určitě ne. Kdoví, jestli jsem si je spíše neodehnal. Situace přišla na přetřes nyní. My jsme si nevybírali, v jakém období to bude.

V žádném případě ne. Prvotním důvodem byla – podle mého názoru – ústavní pochybnost ve smyslu, že to bylo přijato ve stavu legislativní nouze.

Samozřejmě.

Myslím, že mám šanci. Samozřejmě nikdy není nic jisté. Senátní souboj je vždycky těžký. Rozhodnou voliči, záleží na nich. Každopádně jdu do souboje se vztyčenou hlavou.