Článek
Návrh žaloby bude podán Ústavnímu soudu. Pro hlasovalo v pondělí 38 senátorů, proti 30.
Návrh minulý týden podalo 28 senátorů, kteří jej předložili na jednání pléna. Vedle části sociálních demokratů byli mezi navrhovateli senátoři dalších klubů napříč spektrem. Výjimku tvořili členové senátního klubu ODS, kteří od počátku návrh odmítali.
Proti hlasovali i někteří zákonodárci ČSSD.
Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi kontroverzní amnestii, to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě. Žaloba poukazuje také na to, že Klaus téměř rok nejmenoval žádného ústavního soudce. Prezidentovi dále vytýká, že pět let navzdory soudnímu verdiktu nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem.
Podle šéfa klubu ODS Jaroslava Kubery byl návrh v souladu se zákonem, leč za hranicí slušnosti a jeho autorům šlo především o dehonestaci odcházející hlavy státu.
Předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD) navrhl kompromisní usnesení, aby Senát místo podání žaloby k Ústavnímu soudu schválil ke Klausově amnestii usnesení fakticky ve stejném znění. To komora nepřijala.
Václav Klaus
Štěch po jednání doplnil, že žaloba bude k Ústavnímu soudu doručena v úterý dopoledne. K průběhu pondělního jednání uvedl, že probíhalo formou seriózní debaty. "Prakticky tam nebyly žádné velké emoce," řekl.
Klausova budoucnost v politice
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík uvedl pro Českou televizi, že krok Senátu nepovažuje za příliš vhodný, přestože Klausovu novoroční amnestii považuje za "nešťastnou". O velezradu podle něj v tomto případě nejde.
Senátor Jan Kubera má za to, že není v silách Ústavního soudu, aby o žalobě na prezidenta rozhodl do konce Klausova volebního období. Soudci podle něj vydají pravděpodobně neutrální stanovisko, řekl v ČT. Pokud by však soud rozhodl ve prospěch Klause, může mu podle Kubery takto pomoci k návratu na politickou scénu.
ÚS o žalobě rozhodne přednostně, mohlo by to být koncem března. Klausovi končí mandát tento čtvrtek 7. března.
| Velezrada je specifický zločin, který může spáchat jen prezident |
|---|
| Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. |
| Ústavní soud žalobu projedná přednostně. |
| Velezradu Ústava definuje jako jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. |
| Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. |
| Velezradě, za kterou může být stíhán pouze prezident republiky, je názvem podobný trestný čin vlastizrady. Toho se podle trestního zákoníku dopustí občan ČR, který se ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem dopustí trestného činu rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže. Zdroj: ČTK |