Schillerová: Chci obnovit EET

Pořád platí, že jsme to ještě neřešili. Má to nějakou formální stránku, musí mě také nominovat příslušná organizace. Ale říkám sama za sebe, že jsem připravena přijmout nabídku. A pokud by to bylo, tak předpokládám, že na mé jižní Moravě.

Právě proto. Samozřejmě je tam příliš mnoho kdyby, ale pokud by nastaly okolnosti a nabídku jsem dostala, tak bych o to velmi stála. Ne proto, že lpím na funkci ministryně, to v žádném případě, ale proto, abych právě dokázala pokračovat v tom, co jsme tady započali. Nejde jen o konsolidaci veřejných financí, byť ta bude samozřejmě velmi důležitá a musí být prováděna s velkým citem, s velkou znalostí.

Troufnu si říct, že mám znalosti nejen odborné, ale i znalosti fungování resortu, protože jsem v něm na různých pozicích téměř celý svůj profesní život.

Je ovšem potřeba dotáhnout i řadu projektů. Je tady nový zákon o účetnictví, s ním je spojený nový zákon o dani z příjmů. Musí se dotáhnout sjednocení sociálního a zdravotního daňového systému. Jsem první ministr financí, který bude mít za sebou v této věci úspěšný pilot, a to paušální daň. Mí předchůdci se o to sice snažili, ale dostali se jen k legislativě.

My jsme to dokázali zprovoznit. Možná někdo namítne, že „jen“ pro 70 tisíc subjektů, ale příští rok jich může být klidně 150 tisíc. A další rok i násobně víc. Je to pilot a my jím na vzorku 70 tisíc poplatníků paušální daně propojujeme Finanční správu, Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. To je zcela zásadní cesta.

Moje vize je taková, že by to mělo fungovat na všechny. Paušální daň je pilot, na kterém odchytáme chyby, a celé to vystavíme. Další věcí je, že musí pokračovat online finanční úřad. Rozjeli jsme ho, ale má to další fáze. Musí se nadále zlepšovat, provazovat, vylepšovat formuláře, zrychlovat.

S vládním zmocněncem pro IT Vladimírem Dzurillou také pracujeme na propojení IT systémů v rámci státní správy. Když jsem začala sestavovat rozpočty, záhy jsem zjistila, jak je velkým problémem, že se s ministry hádáte o položky na IT věci a vidíte, že na každém resortu je vlastní IT sekce nebo odbor a každý z nich má své požadavky. Pak se hádám třeba s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD), která chce tři miliardy, a já říkám, že jí to nedám, ale přitom ani jedna nemůžeme vědět, jestli je oprávněné chtít miliardu, jednu a půl nebo dvě.

Zkrátka proto, že máme IT systémů moc, je to neefektivní. Vezměte si, co to stojí za peníze, kolik by se mohlo ušetřit kapacity, a tato pandemická doba ukázala, že teď je ta doba. Nelze jen žvanit na tiskových konferencích, jak to dělá opozice: „Pojďte zredukovat úředníky.“ Abyste snížil počet úředníků, musíte rušit a restrukturalizovat agendy. Já jsem škrtla 4300 úředníků, jen se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí jich bylo 300. To jsou ty cesty. Buď rušit agendy, nebo je racionalizovat nebo je zásadním způsobem digitalizovat nebo restrukturalizovat.

Řekla jsem zatím jen autonomní scénář, jak by to vypadalo, kdyby se nic nestalo a veřejné finance by se vyvíjely podle karet rozdaných nyní. Museli jsme udělat makroekonomickou predikci až do roku 2024 a já jsem současně řekla, že nebudeme čekat na značku „zpomal“, která je na 55 procentech HDP (jde o tzv. dluhovou brzdu – pozn. redakce).

Proto jsem představila alternativní scénář, že bychom snižovali strukturální deficit o půl procentního bodu HDP, protože jsem zastáncem toho, že musíme konsolidovat, ale ne zbrkle. Ne tak, že nás to uvrhne do recese. Nechci si uzurpovat patent na rozum, ale všechna renomovaná pracoviště, ať evropská, nebo světová, varují před prudkou konsolidací. To znamená konsolidovat pozvolna, abychom ekonomiku nezaškrtili.

Tak to určitě není. Řekla jsem, že v konvergenčním programu, který musí být hotov do konce dubna, předložím aktualizovaný scénář. Budu v něm počítat s tím, že se o půl procentního bodu každý rok až do roku 2024 bude snižovat strukturální saldo.

V prvé řadě se ale nadále musí snižovat provozní výdaje. I v letošním pandemickém roce 2021 jsem je snížila o pět procent, takže pořád snižovat provozní výdaje zhruba o deset procent se dá. Samozřejmě však nemůžete škrtat všem stejně. Nemůžu seškrtat zdravotnictví zásadním způsobem, nemůžu seškrtat policii nebo hasiče.

Co se týče mzdových prostředků, na letošek jsem zmrazila platy státních úředníků, protože jsme zásadním způsobem snížili daně. Řekli jsme, ať jsou na tom všichni stejně. V soukromém sektoru také platy neporostou – kromě zvýšení čistých mezd v důsledku bezprecedentního snížení daní zaměstnancům.

Říkám, zmrazme objem platů, což nutně nevylučuje, že těm nejschopnějším a nejvýkonnějším platy porostou. Ale samozřejmě pouze za předpokladu, že s některými jinými se zase rozloučíme. Cestou je ale racionalizace agend, ne tupé propouštění. Je to i o znalosti resortu, o schopnosti a ochotě do toho jít.

Samozřejmě pak nechci snižovat platy policistům, hasičům, k čemuž tady docházelo za předchozích vlád.

Trh práce se po pandemii změní. Nenamlouvejme si, že ne. Dojde k obrovským změnám. Bavíme se o veřejném sektoru, ale je tady obrovské množství lidí zaměstnaných v soukromém sektoru a i ten se promění, protože celá řada částí ekonomiky bude možná utlumena. Změní se a lidé najdou uplatnění v jiné oblasti.

Když se podíváte na čísla z Úřadu práce, tak pořád je víc volných míst v rámci republiky, než je nezaměstnaných. Nezaměstnanost za loňský rok stoupla přes tři procenta a to není žádné velké drama na to, že jsme v nejtěžší krizi.

Antivirus podržel milion míst a je otázka velice krátké doby, kdy skončí. Jsem však přesvědčena o tom, že lidé práci najdou. U nás není dramatická nezaměstnanost, a když se podíváte na makroekonomickou predikci ministerstva financí, tak my nepočítáme s obrovskou nezaměstnaností ani v letošním a ani v příštím roce.

Důchodci jsou pro nás jasná priorita. Není sporu, že růst důchodů za této vlády byl absolutně bezprecedentní. My teď čekáme, jak dopadne odhad lednové valorizace, abychom viděli, o kolik se důchody navýší. Politická debata nás ještě čeká i na úrovni koalice. Uvidíme, jak dopadne valorizace a jak bude vypadat inflace. Určitě nenecháme důchodce padnout, musíme ale brát v potaz i možnosti rozpočtu.

Je zde velký balík 962 mi­liard korun na období 2021–2027 a z programového období, které bylo do roku 2020, nám přijde po certifikaci ještě asi 290 miliard. Budeme usilovat o rychlejší náběh a rovnoměrnější zapojování evropských prostředků v běžných i kapitálových projektech.

Je to o změně daňového mixu, který máme od 90. let a který přestává odpovídat potřebám této ekonomiky. Já říkám, pojďme se o tom bavit, ale ne že se budeme přetahovat o tu či onu daň. Musí to být konsenzus napříč příští politickou reprezentací. Nebudeme diktovat příští vládě a příštímu parlamentu, jak to má udělat.

Můj názor je, že bychom měli redukovat daňové výjimky. Prosadila jsem už zrušení daňových výjimek za 12 miliard. Za největší úspěch považuju daňově uznatelnou neomezenou tvorbu rezerv pojišťoven, pak jsem zaznamenala pár dílčích úspěchů. O každou zrušenou výjimku jsem svedla nelítostný boj.

Ne, v žádném případě. Ty jsou sociální a jsou nezrušitelné. Ani hnutí ANO by to nechtělo, aby se to zrušilo, ale tady je celá řada jiného balastu. Dám vám příklad za všechny: třeba osvobození výher z hazardu. Já jsem to chtěla zrušit, ale už po meziresortu jsem to musela zastavit na 100 tisících korun, protože jsem měla pocit, že někomu rvu z těla játra, když bych to řekla neslušným žargonem. Nakonec to vyšlo ze Sněmovny s milionem limitu.

Takových příkladů bych vám našla mnoho. Návrhy, které jsem tam dala, byly často neprůchodné. Vím, že slevy na děti jsou jedna z velkých položek slevy na poplatníka, ale pak jich tam máte celkově za 330 miliard.

Určitě, pojďme s tím ke stolu. Chceme ale vidět střeva tohoto návrhu, protože to nemusí být tak jednoduché, jak to vypadá. Je to zásah, vlastně jakési diktování daně z příjmu. Musíme si říct, že to je výsostné politikum. Podle mých expertů by to mohlo přinést 10 miliard ročně, ale musíme se bavit o parametrech, jak to bude vypadat. Připomínám, že v parlamentu rok a půl leží návrh na digitální daň, který jsem předložila jménem vlády.

Konsolidace financí se bude moci opřít i o zlepšený výběr daní. K tomu významně přispělo hlavně zavedení kontrolního hlášení. Je to systém, po kterém jsme celé roky volali. Po třech letech od jeho zavedení nejvyšší státní zástupce ve své výroční zprávě konstatoval, že se zlikvidovaly karuselové podvody na DPH v této zemi. To jsou miliardy zachráněné do rozpočtu. Nebo Daňová kobra, která za sedm let své existence státu zachránila už 13 miliard.

Ano, říkám to otevřeně. Pokud bych byla ministryní financí, tak bych ji obnovila. Byla bych připravena se bavit o úpravách nebo o čemkoliv, je to také systémové řešení. EET jsme kvůli pandemii na můj návrh vypnuli, a to až do roku 2022, protože je jasné, že se nestaráte o anglický trávník, když vám teče do střechy. Teď zachraňujeme podnikání a pak ho budeme narovnávat.

Zajímavé je, že třetina lidí pořád eviduje, i když jsme to vypnuli. Systém jim vyhovuje, zvykli si na něj. Celá řada podnikatelů mi řekla, že si díky EET udělali pořádek ve vlastní firmě. Propojili to s účetním programem, s daňovým programem a detailně vidí na každou korunu.

Pane redaktore, vždycky bude někdo něco kritizovat. Mělo to vývoj. Na jaře, když začala pandemie, nikdo z nás nevěděl, že tady bude přes rok. První programy jsme nastavili plošně, jako například kompenzační bonus. Pak vznikl Antivirus, to byl nejplošnější program. A mezi tím byly jednotlivé programy.

Přistupovali jsme k tomu tak, jak šel život. Řešilo se nájemné, pak se ozvali autodopravci se sedačkovným, pak se ozval ten, onen. Měli jsme potom přehršle programů, hlavně to vzniklo v podzimní vlně, kdy jsme uzavírali hodně segmentově, zavírali jsme určité typy provozoven, avšak určité typy jely třeba ještě xkrát lépe než před pandemií.

Podnikatelské asociace nás upozornily, že někteří lidé dosáhnou na x kompenzací, a když se to sečte, tak jsou na tom relativně dobře, ale někdo nedosáhne třeba téměř na nic. Vyslyšeli jsme to, sedli jsme si s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) a shodli jsme se, že musíme najít společný, co nejvíc spravedlivý mechanismus. Řekli jsme si, že to bude propad tržeb, že tam musíme dát dvě rozhodná období, zahrnout výjimky, jako kdo byl na mateřské atd., ale že pravidla musí být pro všechny stejná, stejně jako u kompenzačního bonusu.

Na jedné straně mě všichni kritizují za to, že podpory měly být mnohem větší, než jsou, to slyším ze všech stran – Piráti křičí „ještě přidejte“, takže nevíte, kde je v parlamentu levice a kde pravice –, a na druhé straně mi vyčítají výši schodku. Ptám se, kde by to chtěli uspořit, jsou to nelogické věci. Nestěžuju si, jen to konstatuji.

Možnosti rozpočtu nejsou nevyčerpatelné. Hledali jsme, aby byly podpůrné programy maximálně spravedlivé, ale financovatelné. Nemůžeme slibovat vzdušné zámky a pak na to nemít.

Chci se dál bavit i o spotřebních daních, chci dál pokračovat v jejich zvyšování.

Je to otázka debaty. Víno ale není nikde okolo nás zdaněné. K té diskusi se neustále vracíme. Když bychom zdanili tiché víno, tak v podstatě znevýhodníme naše vinaře. I kolem piva se pořád vede debata. Jasně že se namítne, že vláda, která zdanila pivo, tak padne, takhle se na to ale nedívám. Kdybychom zvedli spotřební daň u piva, tak bychom de facto měli jedno z nejvyšších zdanění piva v okolí.

Nabízí se tvrdý alkohol, tabák, hazard. V jejich případě jsem neuspěla, jak jsem chtěla. Důvodem je jedna z nejsilnějších lobby, která je v parlamentu zastoupena.

A tak to plus minus zůstane. V prvním čtvrtletí dluh vždy stoupne víc, my jsme i víc potřebovali využít dobrého úroku a prodat víc státních dluhopisů. Musíme počítat se splátkami dluhu v letošním roce, je tady odhadovaný deficit rozpočtu, takže plus minus odhaduji, že celková výše dluhu se už nějak zásadně nepohne.