Článek
„Stát už jednu soukromou společnost, která OKD vlastnila, podpořil. A to cenou, za kterou jí v roce 2004 odprodal 46 % akcií, které v OKD vlastnil,“ sdělilo Právu se zjevnou narážkou na tehdejší údajně příliš nízkou cenu ministerstvo financí (MF).
Ministr průmyslu a obchodu Mládek chce navrhnout vládě, aby stát přispěl na odstupné pro horníky a útlum těžby na Dole Paskov částkou 1,1 miliardy korun, pokud společnost OKD prodlouží těžbu do konce roku 2016. Mládek to řekl po úterním jednání s hornickými odbory, vedením OKD i zástupci Moravskoslezského kraje.
Nákladově by to podle Mládka vyšlo téměř neutrálně ve srovnání s očekávanými výpadky na daních, pojištění a výnosech z těžby, jež by v případě uzavření dolu na konci letošního roku představovaly asi miliardu korun. „Náklady na krytí ztrátové těžby by byly rozprostřeny na období zhruba tří let,“ uvedl Mládek.
Brusel musí souhlasit
Ministerstvo vybíralo ze tří možných řešení. Varianta, kterou nakonec vládě doporučí, je podle Mládka méně riskantní z hlediska průchodnosti v Bruselu než možnost, že by stát důl odkoupil za korunu a následně řešil jeho útlum. Vláda by měla návrh projednat do konce dubna, s návrhem musí souhlasit i Evropská komise (EK). Největší radost by z přijetí návrhu ve vládě i EK měli horníci.
„Dává nám naději na dva roky, že se situace zvrátí jednak s cenou uhlí a jednak v tom, že dokončíme veškeré šetření nákladů na šachtách a dokážeme, že hornictví je ještě životaschopné,“ sdělil předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík. Dokdy jsou OKD, potažmo její vlastník NWR, schopny čekat na rozhodnutí vlády a EK, ředitel vnějších vztahů OKD Petr Jonák ale neřekl.
„Vláda by měla rozhodnout v řádech nejbližších týdnů, v případě Evropské komise nám zkušenosti z jiných dolů v okolních zemích říkají, že to budou řádově měsíce,“ poznamenal Jonák.
Finance: Je to vydírání
Pokud dnes soukromá společnost OKD, která svým majitelům vydělala za deset let desítky miliard, žádá od státu miliardy na záchranu Dolu Paskov, nedá se taková žádost nazvat ničím jiným než vydíráním, uvádí se dále ve zprávě MF. Za balík akcií získal stát 4,1 miliardy korun. Podle závěrů auditorů mohla přitom tehdejší vláda dostat od soukromé firmy Karbon Invest šestkrát víc.
Zástupci Ernst & Young v roce 2005 ocenili tržní hodnotu státního podílu v OKD na 24 miliard korun. Původní kupní cenu, tvrdí ministerstvo financí, získal kupující na výplatě dividend zpět hned v prvních dvou letech. „Vše další je čistý zisk,“ píše se ve zprávě MF.
Korektní, logické a spravedlivé by tedy bylo, kdyby do společnosti investovali sami vlastníci s tím, že se v dalších letech dá očekávat ekonomická konjunktura. Stát totiž nemá nárok nutit daňové poplatníky, aby sanovali ztráty firmy, která si bez ohledu na budoucnost dělila miliardové zisky.
Vysvětlovat bude i báňský úřad
Ministerstvo financí se chystá vznést oficiální dotaz na Český báňský úřad, jak je možné, že OKD nedrží na vázaných účtech rezervu na odstranění následků důlní činnosti, ačkoliv jí to zákon ukládá a báňský úřad na to má dohlížet.
Pokud společnost nedodržuje zákon, hrozí zde opět nebezpečí, že nám po výnosném podnikání OKD zbydou nezajištěné šachty, které pak bude muset stát za několik dalších miliard sanovat.
Ministr financí vyzývá ministra průmyslu a obchodu i předsedu vlády, aby ho v tomto postupu podpořili, stejně jako v otázce veřejně vyřčeného závazku převést na nájemníky byty, které soukromá společnost OKD spolu se státním podílem získala.