Článek
Procházka po revoluci pomáhal obnovovat zpravodajskou činnost v Česku. Po roce 1990 působil v Bezpečnostní informační službě (BIS), kde vedl organizační sekci, zjednodušeně tedy lze říct, že kontrarozvědku stavěl. Následně řídil rozvědku ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace - pozn. red). V roce 1993 se pak stal první ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) po vzniku samostatné České republiky.
Zemřel politický vězeň a bývalý šéf rozvědky Radovan Procházka
O tom, co pro zpravodajskou komunitu Procházka znamenal, svědčí i to, že se s ním přišli rozloučit všichni tři současní šéfové výše jmenovaných služeb, tedy Jan Beroun za VZ, Marek Šimandl (ÚZSI) i Michal Koudelka (BIS). Mimochodem se to stává velmi výjimečně, aby se tito tři sešli někde na veřejnosti.
Lidé na Procházkovi oceňovali jeho pozitivitu, lidský přístup či vlastenecké cítění. Neopomenutelná je i jeho úloha ve formování polistopadové společnosti a státu.
Zavzpomínat na Procházku přišel také generál a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, který s ním krátce po revoluci pracoval a čerpal od něj cenné zkušenosti.
Zavzpomínal americký velvyslanec i exkolegové z divadla
Procházka za svou zpravodajskou činnost obdržel v roce 1997 od prvního polistopadového prezidenta Václava Havla Řád bílého lva a byl i držitelem Řádu prezidenta USA Legion of Merit.
I to je zřejmě důvodem, že uctít jeho památku přijel i americký velvyslanec v Česku Stephen B. King.
Předtím než se Procházka dal do služeb státu, pracoval v Národním divadle jako kulisák. Nastoupil tam po svém propuštění z komunistických vězeňských táborů v Jáchymově a Příbrami, kde strávil víc než deset let, a z divadla odešel před rokem 1989. Na pohřeb tedy dorazili i někteří z jeho bývalých kolegů a přátel z divadla, například šlo o Taťjanu Medveckou.
Součástí obřadu byla také řada poct. Nastoupená čestná stráž generála Procházku na jeho poslední cestě doprovodila živou hudbou i salvou výstřelů.