Článek
Rumunský mladík je v kómatu, což je stav, který může trvat týdny. Máte představu, kolik příbuzných v Praze je a jak dlouho se zdrží?
V kempu jich bylo asi sto, ovšem střídají se. Jedni odjíždějí, druzí přijíždějí. A jak dlouho tu budou? Dokud bude z jejich pohledu třeba. Kolik jich ještě dorazí? Kdo ví.
Odkud jsou?
Z Rumunska, ale mohou být také z východní a ze západní Evropy. Komunita je dost velká a stále kočuje. Je běžné, že se sjíždí při nějaké události. Ať už šťastné, či dramatické.
Tvrdí, že mají peníze, ale kemp, střechu nad hlavou platit nechtějí. Proč?
To je přeci jejich věc, co chtějí platit a kde chtějí být. Musejí ale samozřejmě dodržovat zákony. V Rumunsku jsou jiné, tam kočovat mohou, mají tam k tomu vyčleněná prostranství. U nás by si měli koupit stany a chovat se jako turisti. Vlastně turisty jsou.
Mají tedy Rumuni vůči Praze, českému státu nějaké požadavky?
Ano, finanční. Ovšem ty jim nikdo nesplní. Bylo by to nespravedlivé vůči ostatním příbuzným pacientů, kteří jsou v podobném stavu jako hoch v kómatu. Celá věc je smutná, jde o život. Příbuzné mladíka můžeme litovat, ale ať si vše platí sami.
Z čeho Olaši v Praze žijí? Čím se vlastně živí?
Čím se živí? To nikdo neví. Ale opakuji, dorazili k nám jako turisti, takže si jistě na cestu s sebou vzali peníze. Podívejte se na auta, kterými přijeli. Mají nějakou spotřebu benzínu a ten něco stojí. Takže finance na existenci určitě mají. Vždycky jde o to, co skutečně platit chtějí. Já se také vždycky ptám, kolik to bude stát.
Byl jste jedním z prvních, kdo se skupiny ujal. Pomohl jim sehnat žižkovský kemp. Co vás k tomu vedlo?
Podívejte se na to jinak. Máte dům a najednou si přes ulici rozbije stany skupina lidí a začne tam bydlet. Nabídla byste jim přeci také kemp. Takhle postupovala Praha 3. Nic jim nedala. Zprostředkovala jim pouze komerční pronájem kempu. Kdyby za ně něco hradila, byl by to velký problém pro veřejnost a nespravedlnost. Možná na mě budou Romové naštvaní, ale ať si uvědomí, že pokud Olachům teď někdo něco zaplatí, bude majoritní společnost naštvaná. Chytnou se toho extrémisti a začnou řvát, že Romům se zase pomáhá... Stačí mi nynější reakce v internetových diskusích: mrtvý cikán, dobrý cikán, nebo zase to stát cikánům zaplatí...
Jste tedy proti tomu, aby samospráva, státní správa příbuzným mladíka pomáhala?
Proč by jim měla pomáhat? Neměly by se do toho míchat ani magistrát, ani městské části a už vůbec ne stát. To, že tady Olaši jsou a budou, je jejich soukromá volba a záležitost. Samozřejmě je důležité takhle velkou skupinu monitorovat. Už jen pro pořádek, ale také kvůli možným útokům extrémistů. Je proto dobře, že strážníci kolem nich běhají. Jde o prevenci, jakousi pomoc. Ovšem ani státní policie by se do toho míchat neměla.
Jste s Rumuny v pravidelném kontaktu?
Ne. Pomáhal jsem jim zpočátku. Nestíhám. Pracuji bezplatně pro tři nezisková sdružení. Teď připravuji velký říjnový projekt O pohár města Žižkova. Sháním sponzory a podobně.
Máte představu, co by se stalo, kdyby mladík zemřel?
Nezlobte se, ale k tomu se vyjadřovat nebudu. Romové o smrti nemluví, nepřivolávají ji. Modlíme se za zdraví každého nemocného, prosíme Pána Boha o pomoc. Podobné úvahy jsou špatné. Navíc, i kdybych k tomu měl co říct, budou to jen spekulace.
Vy sám jste olašský Rom?
Ne, jsem Rumungre. Moji rodiče pocházejí ze Slovenska.