Rodičům záškoláků chce Maláčová vzít dávky na bydlení

„Navrhujeme maximální hranici sto zameškaných hodin za pololetí, ale nikoli ze zdravotních důvodů,“ řekla Maláčová, která očekává debatu s ministerstvem školství.

Už dnes je možné odebrat za neplnění školní docházky příspěvek na živobytí či rodičovský příspěvek.

Pravidelným chozením do školy je podmíněn i návrh zákona o zálohovaném výživném, o němž bude teprve rozhodovat koalice. Záškoláctví se ale doposud nedotklo dávky na bydlení. A jedním z chystaných kroků ministerstva je sloučit příspěvek a doplatek na bydlení v jednu dávku, kterou by stát mohl rodičům záškoláků odebrat.

„Musíme vyslat jasný signál, že normální je pracovat a posílat děti do školy, to je žádoucí stav. Kdo neposílá děti do školy, okrádá je o jejich budoucnost,“ řekla také ministryně.

Revize dávek počítá se zvýšením nezabavitelného minima, aby se legálně vyplatilo pracovat i nízkopříjmovým skupinám v exekucích. Jak už Právo dříve informovalo, pokud ale lidé nebudou chtít spolupracovat s úřady práce, chce ministerstvo prodloužit lhůtu, po kterou by nemohli pobírat dávky, ze současných šesti měsíců na devět.

Některé neziskové organizace Maláčové vyčetly, že její návrhy jsou příliš tvrdé a situaci chudých mohou ještě zhoršit. „Revize dávek je z velké části vnímána jako represivní opatření. Dostala jsem sprchu, že jsem asociální, ale pokud lidé neprojeví snahu, nehneme se z místa. Počet vyloučených lokalit se za poslední dobu ztrojnásobil,“ hájila se před poslanci Maláčová.

Zároveň připustila, že pouhá represe nikde boj s chudobou nevyřešila, proto chce kombinovat represivní opatření s intenzivní sociální prací s klientem. „Sociální práce je klíčem k řešení celé problematiky,“ řekla.

Ministerstvo školství se k opatření odmítlo vyjádřit. „MŠMT nebude komentovat či připomínkovat návrhy jiných resortů přes média,“ sdělila Právu mluvčí školství Aneta Lednová. Návrhy bude ještě diskutovat koalice, výhrady má opozice.

„Návrh neznám, ale tyto omluvenky se rozšiřují i v krajích, jako jsou střední Čechy. Obrátili se na mě ředitelé škol a chtějí řešení. Myslím, že je důležité začít od příčin a zajistit docházku dětí,“ řekla Právu poslankyně ČSSD a exministryně školství Kateřina Valachová s tím, že bude s Maláčovou diskutovat. V regionech, kde je nejvyšší počet vyloučených lokalit a sociálně slabých, jako je například Karlovarsko či Ústecko, školní docházku nedokončí 14,5 procenta žáků.

Kriticky se k nápadu vyjádřila první místopředsedkyně pirátů Olga Richterová. „Sto zameškaných hodin dítěte jako trest pro celou rodinu bez řešení příčin problému nepomůže,“ řekla Právu.

„Někdy nejdou děti do školy opravdu proto, že nevstaly, ale jindy proto, že nemají na svačinu, oběd či čisté oblečení. Jindy tam jdou, ale spí tam, protože v ubytovnách bývá v noci hluk a leckde i štípající štěnice,“ míní Richterová. Poukázala navíc na skutečnost, že omluvenku od lékaře může škola žádat až po třídenní absenci a lékař nemá povinnost omluvenku pro dítě potvrdit.

Naopak pravice s přísnějším opatřením nemá problém. „Souhlasím s tím, ale je naprosto klíčové souběžně s tímto zpřísněním v oblasti dávek pracovat s rodinami, v nichž takovéto problematické jevy jsou, aby se toto opatření neprojevovalo ve vyšším počtu dětí odebíraných z rodin a umisťovaných do náhradní rodinné péče včetně ústavní,“ uvedla pro Právo šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

V boji s chudobou chce MPSV spolupracovat i s ostatními resorty. Ministerstvo vnitra například uvažuje zavést institut faktického neboli prokázaného pobytu: s dávkami na bydlení lidé často podvádějí tak, že mají trvalý pobyt nahlášený jinde, než bydlí.

„Pokusíme se problematiku cizelovat, řešíme otázku fakticity trvalého pobytu,“ řekl ředitel odboru správních činností vnitra Zdeněk Němec. Jeho úřad zvažuje také zavedení alternativních postihů pro neplatiče. „Zvažujeme zabavení auta, než občan splatí pokuty,“ dodal Němec.