Rodiče často nevědí o možných dávkách, říká ombudsman

K této částce je třeba připočítat náklady na školní obědy a zájmové kroužky. Pro rodiny s nízkými příjmy je často nemožné vlastními silami zajistit dítěti vše potřebné.

Stát pro tyto situace počítá s dávkou mimořádné okamžité pomoci na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním a zájmovou činností nezaopatřeného dítěte, ale průzkum ukázal, že se informovanost rodin a jejich šance tuto dávku na školáka získat v jednotlivých krajích výrazně liší. Mnozí rodiče o ní vůbec nevědí, některým je často zamítána.

O sedm tisíc korun jako mimořádnou pomoc pro svou dvanáctiletou dceru žádala úřad práce matka tří nezaopatřených dětí z Brna. Měla smůlu. Žádost byla zamítnuta.

„Chtěla jsem tyto peníze po­užít na pokrytí nezbytných výdajů ve škole, kam holka chodí. Jsou to peníze na obědy, školní pomůcky, kroužky. V jejím věku to už nelze odbýt několika stokorunami,“ uvedla žena.

Úřad žádost zamítl s odůvodněním, že matka neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, a to vzhledem k tomu, že v době, kdy je na trhu práce velké množství volných pracovních míst, pracuje jen 20 hodin měsíčně. Úředníky nezajímalo, že se matka musela sama starat o děti a na nejrůznější brigády si byla schopna vyšetřit v měsíci právě jen dvacet hodin.

Zamítnutí úřad také zdůvodnil tím, že některé náklady na vzdělání nezaopatřených dětí by měl částečně hradit otec, a to i nad rámec plateb řádného výživného. Příjem rodiny byl v době žádosti o pomoc 26 tisíc korun měsíčně, a to ještě i s pomocí staršího syna, který si již rovněž přivydělává.

„Úřad vůbec nezjišťoval, zda a jak otec platí výživné či zda je schopen požadované spoluúčasti,“ uvedl k tomu ombudsman Stanislav Křeček.

Zamítnutí další žádosti na školní pomůcky pro dceru, která jde do první třídy a jejíž maminka má příjem 9000 měsíčně a celkový příjem rodiny je 24 tisíc korun, bylo dokonce zdůvodněno tím, že matka věděla přece předem, že její dcera půjde do školy, a tak měla školní pomůcky nakupovat s předstihem postupně a využívat různé slevové akce.

„Takový důvod zamítnutí žádosti je rozhodně nepřípustný,“ říká ombudsman, jehož kontrola postupy úřadů práce v takových případech kritizuje. Rodinám v nouzi ombudsman doporučuje, aby na úřadech práce trvaly na poskytnutí informací o mimořádné okamžité pomoci a aby se v případě zamítnutí žádosti bránily odvoláním.

Podle současných pravidel může sociálně slabá rodina požádat ročně stát o příspěvek ve výši desetinásobku ročního minima, což je 38 600 korun.

„Pokud tedy rodina tento požadavek již nevyčerpala, měly by úřady práce vyplácet celou zdůvodněnou požadovanou částku na školáka,“ řekla Právu Iva Hrazdílková z kanceláře ombudsmana. V jednotlivých krajích se výrazně liší počty podaných žádostí.

Například v Jihomoravském kraji bylo ve sledovaném období podáno 1111 žádostí, zatímco v Praze 128. Počty žádostí byly v některých krajích velmi nízké, což může svědčit o neinformovanosti rodin. Také úspěšnost žadatelů je rozdílná.

V Jihomoravském kraji úřady plně vyhověly v 97 procentech případů, v Praze ve 46 a v Karlovarském kraji pouze ve 41 procentech případů. Velké rozdíly mezi kraji jsou i ve výši přiznávané částky, přičemž obecně jde spíš o nízké částky. V nadpoloviční většině případů byla přiznaná dávka nižší než 1000 Kč.