Článek
Cameron to novinářům řekl po jednání s premiérem Petrem Nečasem (ODS), který ve středu také řekl, že v případě Řecka by měl být použít fond eurozóny, tedy bez účasti ČR. Velká Británie neplatí eurem a její názory jsou v těchto otázkách podobné jako v případě ČR.
Cameron putoval na summit EU vskutku netradičně: přiletěl linkou British Airways na pracovní návštěvu do Prahy a po setkání s premiérem Nečasem a prezidentem Václavem Klausem vyrazil do Bruselu na palubě českého vládního letadla.
Po příjezdu na summit Nečas řekl, že bankrot Řecka by byl lepší, než další finanční pomoc Aténám. Požadoval také povinné zapojení soukromých investorů do pomoci pro tuto zemi. Podpořil tím postoj Německa, které však už mezitím slevilo a vyslovuje se pro dobrovolné zapojení bank a pojišťoven.
Britové si z bezpečnostních důvodů nepřáli společnou cestu dvou premiérů nijak medializovat a proto se čestná stráž i červený koberec u letadla na vojenském letišti Praha-Kbely objevily až při odletu do Bruselu.
Oba pravicoví premiéři tak měli dost času prodiskutovat a sladit své postoje před summitem - to ostatně před vrcholnými schůzkami EU obvykle dělají, i když se většinou sejdou až v Bruselu.
„Naše pozice je jasná. Británie je členem rady MMF, proto jakékoliv tyto situace doporučuje řešit prostřednictvím tohoto fondu. Bylo by nesprávné užít evropského finančního mechanismu pro již druhé vyplacení Řecka,“ řekl Cameron.
ČR podle Nečase rovněž preferuje použití fondu EFSF, což je nástroj eurozóny, v němž je k dispozici ještě 90 procent finančních prostředků. Naopak v Evropském mechanismu finanční stability EFSM, do kterého je zapojena celá EU, zbývá pouze 15 procent finančních prostředků.
Cameron připomněl, že Velká Británie se nezúčastnila ani prvního záchranného úvěru pro Řecko. „To dělali jenom členové eurozóny po diskuzi mezi sebou,“ uvedl Cameron, podle kterého o pomoci Řecku nyní opět jednají pouze členové eurozóny.
„Britové se těchto diskuzí vůbec nezúčastnili. Proto by bylo teď nesprávné, abychom byli žádání o příspěvek,“ dodal s tím, že eurozóna musí sama vyřešit své problémy. „Myslím, že evropský mechanismus by nebyl vhodným nástrojem. Dostal jsem ujištění z jiných zemí včetně Německa, že k tomu nedojde,“ podotkl.
Ministři financí eurozóny se na začátku týdne v Lucemburku shodli, že Řecko bude potřebovat další záchranný padák a že by se do něj měli zapojit na dobrovolné bázi i soukromí investoři. Objem druhého záchranného balíku, který by měl doplnit současnou slíbenou pomoc 110 miliard eur a o němž se v současné době jedná, by se mohl podle neoficiálních odhadů pohybovat kolem 120 miliard eur (zhruba 2,9 biliónu Kč). |
---|
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 biliónu Kč). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane celý úvěr. |