Prymula: Může být i 50 tisíc případů denně, pak už nebude koho nakazit

Dochází k určitému zpomalení exponenciální křivky, protože kdyby to šlo stejným tempem, jaké bylo při reprodukčním čísle 1,4, tak bychom už teď viděli denní nárůsty kolem 30 tisíc.

To zpomalení je ale zatím natolik mírné a nepatrné, protože pozitivita testů, tedy druhý zásadní ukazatel, je stále velmi vysoko, na čtyřiceti. To znamená, že ještě budeme narůstat. Myslím si, že se můžeme dostat někam až k 40 až 50 tisícům nově nakažených za den.

Riziko je poměrně velké, protože teď se ta epidemie posouvá z Moravy do Čech. Když vidím kapacity v našich nemocnicích, tak ty jdou skutečně velmi výrazně dolů. Těch pacientů je spousta a kapacita se začíná vysaturovávat. Riziko tu bohužel je, byť obrovské počty diagnostikovaných nekorespondují s mírou závažnosti, jako tomu bylo na podzim nebo v jarních vlnách.

Ano, kvůli očkování. Přesto vzhledem k tomu obrovskému počtu hrozí, že se tam dostat můžeme. Zaprvé je tu nějaká latence klinických projevů, která je od jednotek dnů až po třeba deset dnů. Kdybychom zůstali na tomto čísle, tak projekce do nemocnic budou narůstat ještě v několika následujících dnech.

Když tohle vše sečteme, tak budeme na hodnotách, které ten systém poměrně zatíží, asi rychleji, než na ÚZIS predikovali. To budou hodnoty kolem patnácti set pacientů, kdy už je opravdu problém s distribucí pacientů a lokálně vznikají nedostatky lůžek, které se musí řešit transportem do zařízení, kde ještě nějaká volná kapacita je.

Jsou dva problémy. Vakcína má opravdu nižší účinnost v tom dlouhodobém hledisku, než se čekalo, což je ale dáno do značné míry tím, že prostě používáme vakcínu na úplně jiný typ viru, než tady teď máme. Pokud by se používala vakcína, která by korespondovala s deltou, tak si myslím, že účinnost by byla výrazně vyšší.

V této situaci to jde prostě po šesti měsících opravdu dramaticky dolů. Je vidět, že řada lidí, kteří jsou nemocní i po očkování, jsou lidé, kteří si nestihli dát třetí dávku, anebo si ji dali třeba před pěti či deseti dny a imunita ještě nestihla nějakým způsobem zareagovat.

A druhá věc je, že jsme se dostali do situace, o které si lidé mysleli, a já objektivně řeknu, že jsem si to také myslel, že se do takovýchto čísel nedostaneme a budeme dodržovat nějaká elementární pravidla. Nedodržovalo se ale v podstatě vůbec nic a kontakty byly natolik intenzivní, že v tom menším poolu lidí se nakazilo podstatně více lidí, než by tomu bylo třeba při nějakém řízeném procesu. My jsme tu šli donedávna, prakticky do doby před pár dny, cestou, kdy docházelo k téměř přirozenému šíření viru v populaci.

Teď je vidět pokles kontaktů, protože část populace se už poměrně značně obává, snaží se očkovat, a souvisí to s těmi kontakty. Proto si myslím, že přijde doba, kdy jedinci, kteří se nechtějí očkovat a chtějí pořád být s lidmi v kontaktu, tak mezi nimi ta nákaza za chvíli proběhne. Takže i bez nějakých velkých opatření ta vlna půjde dolů, protože nebude moct nakazit další nové jedince, protože ti se už nakazili dříve.

Tato vlna je opravdu mohutná, já si tedy myslím, že by to mohlo být už v této.

Je.

Je třeba si uvědomit, že na laboratoři celého světa prakticky všechna opatření už byla použita. Jsou to opatření, která jsou schopná reprodukční číslo posunout v setinách, možná malých desetinách.

Pokud tu jede epidemie na takovýchto číslech a s reprodukčním číslem třeba 1,4, tak je diskutabilní, jestli se takto dokážeme vrátit do klidného stavu dostatečně rychle. To je věčná polemika mezi tím, jestli udělat opravdu plošné a rychlé opatření, nebo salámovou metodou přidávat různá menší opatření.

Když se oprostíme od České republiky a řekneme to obecně, tak se ukazuje, že rychlá a tvrdší opatření jsou účinnější než ta delší, salámová opatření, tedy přidávaná po určitých částech.

Teď dochází k tomu, že už vidí tu predikci. Tady se bohužel neberou v potaz predikce, které jsou v horizontu třeba jednoho měsíce. To se zdá být dobou neuvěřitelně vzdálenou. Ale teď už se dostáváme do predikcí, které jsou v řádu dnů a jednoho až dvou týdnů, a je vidět, že v tomto horizontu s tou epidemií mnoho dělat nejde. Nyní ten vývoj nepochybně vzbudil už vážnou pozornost, a proto ty kroky, které se dělají, jsou samozřejmě výrazně zásadnější než ty předchozí.

Teď je třeba říct, že už to není jednoduché, ať tam bude vláda odcházející, nebo ta přicházející. Ta opatření prostě přicházejí do polarizované společnosti a někteří to berou jako výraz svého osobního názoru a bojují s těmi opatřeními. To vždycky vede k tomu, že ta opatření nebudou nijak dramaticky účinná.

To, co vítám, je snaha nějakým způsobem ta opatření kontrolovat a sankcionovat jejich nedodržování, protože bez toho bychom se tady dostali do situace, že to vlastně nemá cenu. Protože někteří se tomu vysmívají a stát je tedy raději nejde zkontrolovat, aby neměl problém. A když se podíváme třeba na Rakousko či Austrálii, tak tam jsou pokuty opravdu velmi významné. Ono to sice vzbudí na začátku nějakou vášeň, ale pak se to zklidní a nějakým způsobem to funguje. Tohle je tedy věc, která je zásadní, která jde napříč všemi opatřeními.

Jistě. Pak totiž můžete vymýšlet miliony opatření a ono to nefunguje. Je otázkou, jestli dělat řadu takovýchto drobných opatření, nebo neudělat raději plošnější opatření s větším dopadem.

Druhá věc je, že ta legislativa tady byla opravdu nastavena nešťastně. Bez nouzového stavu, o kterém jsem si myslel, že nebude nutný, prakticky nelze plošnější opatření udělat.

Další věc, která není úplně akceptována, je otázka kontaktů očkovaných s neočkovanými. Je jasně ověřeno, že očkovaný může šířit nákazu, a proto by tu měla být opatření minimálně ve vztahu k seniorům či zranitelné populaci, aby takto nakaženi být nemohli. Úplně primární opatření v tuto chvíli je maximálně eliminovat kontakty seniorů, protože ti zvyšují obložnost nemocnic.

Opatření by měla mít hlavu a patu. Proto já říkám, že než to dělat takto selektivně, což logicky povede k řadě chyb, tak lépe to udělat nějakým plošnějším způsobem. Pokud budou trhy venku, tak tam by ten problém neměl být nijak velký.

Lockdown by měl být reálně zvážen pouze v situaci, kdy tady bude jasná predikce, že třeba do čtrnácti dnů budou překročeny kapacity nemocnic. Pak bude na místě lockdown udělat, v jiném případě ne.

Bylo toho vícero. Už tehdy bylo vidět, že ten virus je mnohem horší, než jsme si možná mysleli, a je schopen udělat procesy, které standardní viry nedokázaly.

Když to srovnáme třeba s ebolou, tak bohužel tyto infekce bychom dokázali zvládnout podstatně lépe než tento virus, který na první pohled vypadá laicky jako „horší chřipka“, a přesto nás dokáže celosvětově takhle decimovat.

Co jsme úplně nevěděli, tak tehdy se tvrdilo, že schopnost mutací tohoto viru je poměrně omezená, že je to poměrně konzervativní virus. Poté se začaly zachytávat různé mutace, včetně delty, která změnila náhled na samotný virus. Jeho šíření se ukázalo být výrazně rychlejší. Ten virus v podstatě dokázal eliminovat některé kroky, které se proti němu dělaly, a v podstatě se vrátil zpátky na tu sílu, která byla, jako kdybychom nic neudělali.