Prymula: Covid už mohly mít minimálně tři miliony Čechů

To, co přetrvává jako negativum, je, že tady není nějaká všezahrnující kampaň, která by vysvětlovala různé hoaxy, které se tady vyskytují, a v podstatě by nabádala lidi k tomu, co by měli dělat a jak se chovat. Jinak je ta komunikace ze strany ministerstva pravidelná, takže nic dalšího k tomu asi nejsem schopen říct.

V této akutní fázi, kdy jsme na začátku a každého zajímá kolik se vyočkovalo, tak by ta data mohla být přesnější. Později si nemyslím, že by bylo úplně rozhodující, aby každý den visela přesná čísla, byť budou třeba sbírána opravdu denně. Nemyslím si, že by byl problém zveřejňovat ta čísla každý den, ale nemusí to být hned ráno 6 hodin. Ale mělo by to být po dnech.

Systém tak, jak se nyní rozjel, zatím vykazuje dostatečnou míru robustnosti. Co se týká materiálové připravenosti, jak se diskutovalo o dostatku či nedostatku jehel a stříkaček, tak si myslím že ten problém nenastane, protože jich tu je dostatek. Nemyslím si, že by tady měla být podobně vyhrocená situace, jaká byla s rouškami. Určitě si každý doma nebude dělat stříkačku, aby si aplikoval vakcínu.

Co se týká dodávek vakcín, tak ty jsou v prvních měsících opravdu poměrně pozvolné. Pokud budeme počítat s tím, že ti, kteří dostali první dávku, musí dostat i druhou dávku, tak je logické, že dojde k tomu, že těch vakcín během února nebude mnoho.

Pokud postavíte paralelně vedle sebe systém praktiků, kteří by měli s očkováním pomoct, a velkých center, tak to nebude efektivní, protože do těch center nebude proudit dostatek lidí, jelikož budou chodit ke svým lékařům. Navíc by se tam musel držet personál, a to je má samozřejmě své limity.

Tam, kde praktici řeknou, že nechtějí chodit do center a chtějí očkovat výhradně ve svých ordinacích, tak je skutečně neefektivní postavit to centrum na jiných osobách, které budou očkovat, protože většina těch pojištěnců bude teoreticky směřovat právě k těm praktikům. Problém je na začátku, kdy ti praktici nebudou mít čím očkovat vzhledem k tomu, jaká vakcína se dováží. Tam ta potřeba může být, ale zase v tuto chvíli nemáme tolik dávek, aby bylo nutné stavět velkokapacitní centra.

Určitě ten problém vidím, protože když se podíváme na nemocniční síť, tak je složité v tuhle chvíli tu kapacitu nějakým způsobem dramaticky zvyšovat. Personál nemocnic se stará o pacienty, a ta kapacita je plně vytížena. Kromě toho testují, kdyby do toho měli ještě více očkovat, tak personálně už opravdu není úplně nazbyt.

A druhá věc je ta, že nemocnice se na nějaké masové očkování úplně nehodí z hlediska kapacity parkovacích míst a podobně. To je v těch velkých centrech možné ošetřit, protože by tam šlo o separátní koridory a lidé by se nemuseli potkávat, jak se tomu děje třeba nyní na chodbách nemocnic.

V Izraeli je vidět, že proces očkování přes centra je skutečně poměrně robustní a velmi efektivní. Mají tam různě specializované osoby, kdy každý z nich má nějakou specifickou úlohu a tím je ten proces výrazně urychlen.

V tuto chvíli je asi ten zásadní problém to, že není jasné, jestli jsou praktici ochotni do toho jít nebo nejsou. Tak, jak tady slyšíme ta jejich prohlášení, tak oni skutečně preferují očkování ve vlastních ordinacích. Tudíž centra by nemohla takto fungovat.

Tato diskuse se zatím neuzavřela ani v Izraeli, který je nejdál. U nás došlo ke shodě mezi imunologickou a vakcinologickou společností, že by to nemělo být dříve než po třech měsících po prodělání.

Ono je otázkou, jestli je ten fenomén promoření v souvislosti s covidem pozitivní nebo ne. Je třeba říci, že epidemiologicky je to samozřejmě velmi žádoucí, aby co nejvíce lidí bylo chráněno, byť tou přirozenou imunitou po prodělaném onemocnění, ale jsou tady ta negativa, která jsou zřejmá.

Onemocnění probíhá určitým, možná i dvoufázovým způsobem. Zatím nejsme schopni úplně dohlédnout různé komplikace, které mohou pro prodělání nastat. U dětské populace je to multiorgánový zánětlivý syndrom, dále jsou to různé neurologické a psychiatrické či orgánové poruchy. Proto se nedá doporučovat, abychom se dobrovolně nechali promořit přírodní cestou. Zatím navíc skutečně nevíme, jak dlouho trvá imunita po prodělaní onemocnění.

Jsou tady případy, kdy se ten člověk se nakazil poměrně rychle, na druhou stranu se ale obecně tvrdí, že po dobu asi šesti měsíců by člověk neměl onemocnět znovu.

Já to odhaduji na nějaké minimálně tři miliony osob.