Článek
Zpravodajci konstatovali, že loňský rok přinesl další sérii protiromských demonstrací, často doprovázených násilím. Spouštěcím mechanismem těchto akcí většinou byly menší incidenty mezi zástupci romské menšiny a majoritní společnosti.
„Frustrace běžných občanů pramenící z problematického soužití s některými zástupci romské menšiny a z neřešení této situace může kdykoli – v důsledku sebemenšího impulzu – vyústit nejen v radikálnější projevy a v podporu populistických či pravicově extremistických subjektů (...), ale může vést i k eskalaci problému a zejména k nárůstu skepse a nedůvěry obyvatel vůči demokratickým principům ČR,“ varovala kontrarozvědka ve své zprávě.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle BIS občané postupně ventilovali své negativní postoje vůči romské populaci například i kvůli některým policejním opatřením, která u nich vyvolávala pocit, že policie „chrání pouze Romy“, zatímco při každodenní ochraně zdraví a majetku „běžných“ obyvatel není její činnost dostatečná.
BIS připomněla, že „jediným tmelicím tématem, které zaktivizovalo větší počet pravicových extremistů“, byly právě demonstrace proti romské menšině, její kriminalitě a nepřizpůsobivému stylu života.
Nešťastná jednostranná vyjádření aktivistů
Svou roli prý sehrála i média, která o demonstracích informovala jako o akcích „extremistů“, přičemž místní si byli dobře vědomi toho, že dominantní část účastníků tvořili oni.
„Negativně lze také hodnotit velmi často jednostranná a neobjektivní vyjádření různých proromských aktivistů a nevládních skupin, která označovala za příčinu neutěšené situace pouze majoritní společnost a Romy zbavovala jakékoli odpovědnosti za daný stav,“ dodali zpravodajci.
Levicoví radikálové loni podle zpravodajců nepředstavovali „přímou hrozbu pro demokratické zřízení ČR“ a jejich scéna spíše stagnovala.