Článek
Vyrazil do sadu, aby s motorovým postřikovačem ochránil květy. Teplota začala klesat pod bod mrazu. A i když některé ukazatele ještě signalizovaly kladné hodnoty, jinovatka na střechách aut a v trávě byla jasným signálem ohrožení pro letošní úrodu meruněk. Bylo tak zjevné, že cesta sadaře do sadu má své opodstatnění. O chvíli později už procházel mezi mladými meruňkami a hubicí motorového postřikovače svlažoval květy. Postřik květů vodní mlhou dává šanci na jejich záchranu. Voda na květu vytvoří ledový obal, který zabrání, aby květy úplně promrzly.
Na Šumavě mrzlo, až praštělo, teplota klesla k -18 stupňům
„Těch způsobů ochrany proti mrazu je několik. Dají se koupit topné svíce proti mrazu. Mají vydržet hořet až devět hodin, podle počasí a ochránit sad. Jedna ovšem stojí kolem 380 korun a na hektar jich potřebuji stovku. To je nějakých osmatřicet tisíc. A pokud je noc zvlášť mrazivá, je třeba je dávat v menší vzdálenosti, takže jich na hektar bude třeba i tři stovky. A rázem jsme na sto tisících za hektar a jedinou noc. To si jako malý sadař nemůžu dovolit,“ řekl Hauk.
Martin Hauk kropí kvetoucí meruňky vodní mlhou
Existují i alternativy k drahými svícím. Někde jako zdroj tepla používají barely či ocelové koše, v nichž rozdělávají oheň. Jinde vsází na takzvané římské svíce, v tomto případě se jedná o dřevěnou kulatinu, nařezanou několika zářezy motorové pily. Do nich pak sadaři vkládají pevný podpalovač a postupně prohořívající špalek ohřívá okolí. Jinde zase zkouší pálit balíky slámy. I to je podle Hauka řešení. Ale na druhé straně se jedná o otevřený oheň a nejde jej ponechat v sadu bez dozoru.
Může se stát cokoliv. V noci se zvedne vítr a balíky slámy mohou stát u zrodu požáru. „To vše jsou důvody, proč jsem vyrazil do sadu s postřikovačem. Skončil jsem kolem páté ráno. Teď budu čekat, jak vše dopadne. Snad jsem aspoň něco zachránil a nedopadnu jako vloni, kdy jsem z hektaru meruněk sklidil pár kousků,“ řekl sadař. Zda uspěl, neví. Víc mu napoví stav květů v následujících dnech.