Promořeno. Epidemiologové zdůvodnili, proč je Česko i celá V4 covidovým premiantem

Zatímco ještě před několika měsíci patřila Česká republika v některých koronavirových statistikách k těm nejhorším na světě, ba dokonce vévodila nelichotivým žebříčkům, nyní je už několik týdnů naopak mezi nejlepšími státy Evropy.

Vyplývá to z dat týkajících se sedmidenního průměru počtu nových případů nákazy koronavirem v přepočtu na milion obyvatel zveřejněných na serveru ourworldindata.org, za nímž stojí výzkumný tým Oxfordské univerzity.

Státy Visegrádské čtyřky mají zdaleka nejlepší, tedy nejnižší, čísla. Nejlépe si v žebříčku aktualizovanému k 26. srpnu stojí Polsko, kde za posledních sedm dní přibylo v průměru 5,31 nových případů na milion obyvatel.

Druhé Maďarsko zaznamenalo průměrně 10,88, Slovensko 16,93 a Česko 17,37 nových případů na milion obyvatel v sedmidenním průměru.

Páté Švédsko dělí od zemí V4 propastný rozdíl několika desítek případů, konkrétně tato severská země zaevidovala 92,98 případů/milion obyvatel za týden. Nejhůře si podle žebříčku stojí Černá hora (998,99), Izrael (951,74) a Velká Británie (499,58).

Novinky oslovily některé z českých odborníků s dotazy, čím si změnu postavení Česka v žebříčcích vysvětlují. Zda jde například to, že více očkujeme, méně testujeme či u nás covid prodělalo více lidí. Shodují se na tom, že velkou měrou k tomu přispěla právě poslední jmenovaná možnost, tedy to, že onemocnění covid-19 v uplynulých měsících prodělala významná část tuzemské populace.

„Myslím si, že alespoň pro Českou republiku je jisté, že je to kvůli tomu, že jsme nejvíce promoření. Jednu dobu jsme byli úplně nejhorší na světě, hodně špatně jsme zvládli ty vlny. Nějakých 90 procent populace se s tím virem tak nebo jinak setkala a to je asi důvod toho, proč si v tom srovnání stojíme takto,” sdělil Novinkám svůj názor imunolog Václav Hořejší z Akademie věd České republiky.

„Akorát to, že jsme dosáhli tohoto dobrého stavu, je vykoupeno tím, že tu zemřelo 30 až 40 tisíc lidí, protože se to špatně zvládlo. Jeví se to jako plus, ale je to takové smutné plus, protože to tito lidé odnesli,” připomněl tragické statistiky Hořejší.

Velké počty lidí, kteří onemocnění prodělali, a získali tak určitou imunitu, nabídli jako velmi pravděpodobné vysvětlení i epidemiolog a šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek či epidemiolog, poradce prezidenta a exministr zdravotnictví Roman Prymula.

„Vysvětlení je jednoduché. Ty vlny dosahovaly poměrně obrovských rozměrů, takže v populaci už je dost vysoké procento osob, které onemocnění prodělaly a v kombinaci s očkovanými to dává podstatně menší prostor na to lavinovité šíření, které teď vidíme v některých západních zemích. Proto si myslím, že u nás by už taková vlna nastat neměla,” řekl Novinkám Prymula.

„U nás mělo příležitost setkat se s virem větší množství lidí než v těch ostatních státech. Zejména v silné čtvrté vlně, a proto teď máme určitou výhodu, že další vlna není tak dramatická, jako v těch státech, kde to zkraje zařízli mnohem více než my,” uvedl zase Chlíbek s tím, že se vedle toho projevuje i efekt samotného očkování.

To, že se situace v jednotlivých zemích různě liší, je pak podle něj způsobeno i přirozeným chováním samotného viru.

„Každá pandemie se skládá z jednotlivých epidemií v daných zemích a má svoji dynamiku. Virus tedy s různou silou cirkuluje po Evropě, v každé zemi tedy vlna může vypadat odlišně, a to třeba v návaznosti na míru tvrdosti opatření. Je to přirozené chování viru, že hledá cesty, jak posílit a oslabit svoje šíření,” dodal.