Prolomit limity a vedle uhlí začít dobývat zlato i uran, navrhuje ministerstvo

"Avizovaný nedostatek uhlí po roce 2035 bude vyžadovat využití zásob za územně ekologickými limity jak v případě dolu ČSA, tak v případě dolu Bílina," uvádí dokument, podle něhož je potřeba učinit kroky nezbytné k přípravě využití části uhelných zásob za dnešními limity nejpozději do roku 2016.

Strategický význam mají podle ministerstva zásoby zhruba 1,6 miliardy tun černého uhlí v beskydském dole Frenštát. "Srovnatelné panenské ložisko na západ od ČR pravděpodobně neexistuje, směrem na východ se rozsáhlý zdroj černého uhlí nachází až v Lublinské pánvi na polsko-ukrajinsko-běloruském pomezí a pak až na Ukrajině v Donbasu," uvádí materiál.

Případná těžba se však podle dokumentu neobejde bez podrobnějších průzkumných prací. To samé podle ministerstva platí také pro asi 1,5 miliardy tun hnědého uhlí v kladenské a mělnické pánvi.

Starosta Trojanovic na Beskydsku Jiří Novotný ve středu ale novinářům řekl, že i když by v dole Frenštát mělo jít papírově jen o těžební průzkum, znamenalo by to přípravu vytěžení a denně kamiony uhlí. To by prý zničilo značku Beskyd jako turistického regionu. Za záměrem vidí snahu těžařů o navýšení ceny svých akcií.

Za perspektivní surovinu považuje návrh koncepce také uran. "Ve střednědobém výhledu lze předpokládat, že světové ceny uranu nebudou nízké," uvedlo MPO. Poptávku po uranu sice údajně na jedné straně ovlivní negativní postoj Německa, Rakouska a možná i dalších evropských zemí k jaderné energii. Tento postoj ale podle českého ministerstva vyvažují ambiciózní plány zemí třetího světa na výstavbu atomových elektráren. O větším využití atomové energie uvažuje i ČR, která chce postavit další bloky temelínské elektrárny.

V této perspektivě MPO uvažuje o další těžbě uranu v tuzemsku. Těžbu v aktuálně jediném tuzemském uranovém dole Rožná na Ždársku sice bude možné ještě rozšířit, v blíže neurčeném střednědobém horizontu ale resort navrhuje vybrat zcela novou těžební lokalitu. Koncepce zmiňuje například lokalitu Brzkov a Horní Věžnice na Havlíčkobrodsku, Mečichov na Strakonicku nebo Hamr v okrese Česká Lípa.

Ani plány na těžbu uranu se u dotčených vsí nesetkaly s vřelým přijetím. "Po zastavení těžby uranu v devadesátých letech došlo v Podještědí k přirozené obnově normálního rozvoje obcí a turistického ruchu. Nyní po dvaceti letech nám návrh surovinové politiky hrozí obnovou těžby. A opět drastickou metodou chemického loužení," řekl starosta obce Janův Důl Jiří Kořínek.

Přínosné mohou být pro tuzemskou ekonomiku taky celkové zásoby přibližných 392 tun zlata, které se v Česku pod zemí nachází, uvádí koncepce. Podle cen z letošního června se to rovná 400 miliardám korun. Silná ložiska se nachází například v Mokrsku na Příbramsku nebo v Kašperských horách. V Kašperských Horách se navíc vedle zlata nachází také ložisko wolframu, jehož potenciální hodnota je asi 35 miliard korun.

"Vzhledem k dlouhodobě předpokládané světové konjunktuře zlata je při uvedených skutečnostech nezbytné změnit dosud negativní postoj některých státních orgánů k vyhledávání a průzkumu ložisek zlata," píše ministerstvo v návrhu surovinové koncepce.

Návrh surovinové koncepce má dostat vláda na stůl na konci srpna společně s aktualizovanou státní energetickou koncepcí. Ta má stanovit vývoj v české energetice zhruba do roku 2040. [celá zpráva]