Program přijímání iráckých uprchlíků začíná skřípat, řekl Chovanec a pozastavil ho

„V současné době máme trošku problém s projektem příchodu křesťanských uprchlíků, k dnešnímu dni dalších 25 lidí z té skupiny, která přišla, požádalo o navrácení cestovních dokladů a já jsem tedy dnes dal pokyn, aby tento projekt byl krátkodobě pozdržen,“ potvrdil Chovanec s tím, že do doby, než se to vysvětlí a vyřeší, nebudeme v rámci tohoto projektu do ČR přivážet další uprchlíky.

„Protože po osmi lidech z jedné rodiny to je dalších 25 lidí, kteří nechtějí být na území České republiky, a jsme v situaci, že bychom se mohli stát spoluúčastníky cestovní kanceláře, která by ty migranty velmi prapodivně přivážela blíž k zemím, kam chtějí odejít, protože ta druhá várka lidí chce odcházet jinam než zpátky do Iráku. A to je prostě proces, na kterém se podílet nebudeme,“ uvedl Chovanec.

Podle ministra vnitra je to stejný proces, jako byl v Polsku. To přijalo asi 150 uprchlíků a drtivá většina z nich nakonec odešla mimo jeho území.

Pozastavení přesidlování uprchlíků podporuje i premiér Bohuslav Sobotka. Během summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu novinářům řekl, že je zapotřebí prověřit, zda opravdu chtějí žít v Česku.

Podle mluvčího Nadačního fondu Generace 21 Martina Frýdla bydleli uprchlíci, kteří podali žádost o navrácení pasů, ve středisku Okrouhlík u Jihlavy. Uvedl, že přesně neví, proč tato skupina nechce v ČR zůstat.

Chovanec doplnil, že osmi lidem, kteří požádali o návrat do Iráku před několika dny, nebude ČR bránit vycestovat. „Otázka je, jak tedy odcestují, protože Generace 21 jim financovala cestu do České republiky. Je otázka, jestli má peníze od svých donátorů, aby jim financovala cestu zpátky, protože s tím nikdo nepočítal,“ poukázal.

Ke skupině dalších 25 uprchlíků uvedl, že žádají o vydání svých cestovních dokladů, aby mohli odejít do jiné evropské země. „To znamená, že ten projekt začíná velmi výrazně skřípat a my budeme řešit co s tím dál, protože nechceme sem dovážet lidi, kteří se pak vrací zpátky do země, o které tvrdili, že tam nemůžou z bezpečnostních důvodů být, případně je přiváželi blíž k cílovým zemím, jako je Německo a Švédsko. To vůči partnerům není mravné,“ vysvětlil ministr vnitra.

Ten si nemyslí, že by Nadační fond Generace 21 neměl dostatek peněz na placení ubytování za uprchlíky v českých zařízeních. „Spíš bude problém s tím, jak vrátit těch osm lidí do Iráku, kdo jim zaplatí letenky, jestli je to vůbec v možnostech fondu. Ne snad, že by na to nebyly peníze, ale jestli donátoři budou souhlasit s tím, aby byly využity i na cestu zpět, protože prostě dávali peníze na příchod lidí v ohrožení mimo oblast, kde ohroženi jsou a teď se tam mají vracet,“ poukázal.

Chovanec má za to, že „pokud někomu jde opravdu o život, chce zachránit sebe a svou rodinu a přijde do České republiky, kde je bezpečno, tak pokud mu jde opravdu záchranu života, tak by měl být vděčný tomu, kdo ho přijal”.

„A já doufám, že část těch lidí tady zůstane a bude vděčna České republice za azyl, který jim poskytla,“ poznamenal. Sám je zvědavý, zda se zjistí, jaké motivy ti lidé mají, aby odcházeli z ČR jinam. „Jestli je to opravdu jenom o tom, že jsme je přivezli blíž k Německu, blíž ke Švédsku. A už vůbec nechápu ten návrat zpátky do Iráku.“

Prezident Miloš Zeman nemá nic proti tomu, aby se uprchlíci z Iráku vrátili domů.

„Vrátil bych se ke svým pověstným třem větám. Věta první, nikdo vás sem nezval. Věta druhá, když už tady jste, dodržujte naše pravidla chování, a třetí: Když se vám tu nelíbí, jděte pryč,“ řekl Miloš Zeman v pátek v průběhu své návštěvy Kostelce nad Orlicí.

V souvislosti s žádostí 25 uprchlíků o navrácení pasů uvedli v pátek zástupci Armády spásy a pražské farnosti sv. Anežky, že iráčtí uprchlíci, kteří se před necelými 14 dny přistěhovali do Prahy právě díky Nadačního fondu Generace 21, Česko opustit nechtějí.

„V té skupině 15 lidí, kteří jsou v Praze, jsem se s nějakou nespokojeností nesetkal,” řekl v pátek Jiří Mataj ze spořilovské farnosti sv. Anežky. Podle něj je důležité, aby uprchlíci byli co nejvíce v kontaktu s českou společností, a mohli tak svoje představy srovnat s realitou.