Připomínky k Pražskému okruhu jsou irelevantní, vzkazuje náměstek

Co se týče Malostranského náměstí, tak podle mne vyklizení aut nebylo symbolicky špatné rozhodnutí. Primárně je ale nutné říct, že to nebylo nutně kvůli parkování. Nyní jednáme s autory, památkáři a lidmi, kteří tam bydlí, že bychom rádi přidali další dva stromy. Ukázalo se, že prostor má relaxační charakter a lidé tam rádi sedí pod stromem. Kromě trhů, které tam mohou občas být, na náměstí kvůli hluku nejde provozovat kulturní program. Podle mého názoru otázka ale nestojí tak, že pokud se odstraní auta, „musí tam nutně něco být“. Takový prostor v historickém centru je hodnotný jako takový.

Stavební povolení na Malostranské náměstí je platné z letošního roku – stačí vybrat dodavatele stavby a případně ještě zapracovat zmíněné menší úpravy. V průběhu příštího roku by rekonstrukce Malostranského měla začít.

To je trochu jiné. Je tu radnice a skoro všude v evropských městech je před radnicí nějaký prostor, kde se může konat třeba demonstrace. Je tu mnohem větší předpoklad pro pořádání kulturních akcí společně s přiléhajícími kulturními organizacemi, jako je Národní nebo městská knihovna. Nyní je tu dočasné opatření a testuje se, jak to lidé používají.

V září nebo říjnu, když ještě bylo hezky, tak to tu docela žilo. Proto si myslím, že bude tlak na pořádání kulturních akcí. Architekti na tom dnes pracují. Až bude projekt, tak ho představíme v diskusi. Hodně se na to těší například ředitel knihovny, jelikož by občas venkovní prostor pro akci potřebovali. Měla by to být trochu protiváha naprosto turistickému Staromáku.

Pokud půjdou projektové věci dobře, tak bychom do roka mohli začít stavět.

Máme harmonogram. Projednáváme Metropolitní plán (nový územní plán platný, který by měl platit od roku 2023 – pozn. red.), který je ve fázi projednávání a následně vznikne čistopis a ten bude opětovně projednáván s veřejností. Změny stávajícího plánu, které probíhají, jsou z významné části v souladu s Metropolitním plánem a ty, které se schválí, se tam musí překlopit, což znamená, že musí být v Metropolitním plánu předtím, než to půjde do veřejného projednání. Je to tedy z důvodu, aby se to stihlo zapracovat.

Až na výjimky se nebudou zpracovávat nové podněty na změny. Dostatečně dopředu jsme informovali, že se k tomuto kroku chystáme, aby všichni měli možnost zareagovat. To se také stalo a ke konci září se sešla řada nových podnětů na změny. Těmi se teď zabýváme a máme dostatek času, aby o nich bylo rozhodnuto a případně budou zapracovány do Metropolitního plánu. Proces změny územního plánu je poměrně složitý a kdybychom přijímali další, už bychom ho včas nestihli dokončit a promítnout do nového plánu.

Tak z toho počtu bylo 30 tisíc duplicitních. Obsahově unikátních jich bylo jen asi 14 tisíc. Nejvíce z nich se týkalo okruhů a letiště. Z velké části šlo o významný nesouhlas s těmito stavbami. Tyto připomínky jsou ale z tzv. nadřazené dokumentace a územní plán jako dokumentace města musí být v souladu s touto nadřazenou dokumentací, tzv. Zásadami územního rozvoje.

Ani být nemůže. Pražský okruh je v Zásadách územního rozvoje a IPR (Institut plánování a rozvoje) ho nemůže vypustit ani dát jinam a musí to převzít z té nadřazené dokumentace.

Jsou svým způsobem irelevantní, to ale neznamená, že se jimi nezabýváme.

Snažíme se diskutovat se starosty dotčených městských částí. Trasa se měnit nebude, ale řeší se více tunelů. Největší změny projednáváme v oblasti Suchdola, kde se prověřuje ještě jiný způsob a napojení okruhu na strukturu města. Po celkem vážné analýze jsme již na začátku roku řekli, že kdyby tato komunikace měla běžet Středočeským krajem, tak to nikdy nebude. Přišlo nám vhodnější udělat vše pro to, aby byl okruh v této variantě, i třeba že tam bude více tunelů a méně nutných výkupů pozemků. Následuje pak často otázka, o kolik to bude dražší? Skoro bych řekl, že se tunely vyplatí a s nimi je větší šance, že okruh bude.

Máme předběžnou dohodu o tom, že se může vykupovat dřív, než bude územní rozhodnutí. S týmem jak na Ředitelství silnic a dálnic, tak na ministerstvu dopravy spolupracujeme dobře a máme pravidelné porady.

Spíše pozitivní. Tato věc byla roky pouze doménou dopravních inženýrů. Navázali jsme spolupráci i s praktickými a krajinářskými architekty a je to na tom vidět. Doplňuje to město a naopak ho umožňuje sešít. Z míst, která dnes vypadají jako po druhé světové válce, se časem stane město. Je to zároveň i příležitost na městské investice, protože je tam hodně městských pozemků.

Uděláme s Adamem Scheinherrem (náměstek pro dopravu z Prahy sobě – pozn. red.) vše pro to, abychom té další pražské reprezentaci předali právoplatné územní rozhodnutí. To je náš úkol. Zároveň myslím, že Praha je ve velmi dobré kondici a můžeme si vzít úvěr. Otázka je i to, jestli se nenaučíme více spolupracovat se soukromým sektorem. Děje se to všude na světě a my se toho stále bojíme, možná i oprávněně. Druhá věc je, že to bude dražší než Blanka (cca 43 miliard korun – pozn. red.), protože jsou vyšší ceny stavebních prací a je složitější, aby to mělo soulad se všemi dokumentacemi a předpisy, a musí to mít i nějakou kvalitu. V dnešní době spíše platí, že pokud máte administrativně povoleno a připraveno, místo v rozpočtu se najde. Úkolem další reprezentace bude sehnat peníze.