Přijmout euro? Politici se neshodnou, proti je Babiš i ODS

Pekarová Adamová ve svém projevu prohlásila, že Česká republika by měla vstoupit do eurozóny a přijmout euro. „Co se týče termínu, je mi jasné, že byste rádi znali nějaký konkrétní milník. V tuto chvíli je důležité tu debatu otevřít. Pro část politického spektra je toto téma odvážné, nebo jsou úplně proti. Je to o otevření debaty a vysvětlování výhod členství v eurozóně,“ vysvětlovala na nedělní tiskové konferenci.

Podporu má u hnutí STAN a lidovců. „Se vstupem do eurozóny osobně souhlasím, také jsem to zmínil na našem sněmu, jsem i signatářem petice k dané věci,“ sdělil Novinkám šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

„KDU-ČSL dlouhodobě prosazuje diskuzi o rizicích i pozitivech vstupu ČR do eurozóny. Jsme přesvědčeni, že tento krok musí být rozhodnutí ve prospěch našich podnikatelů i občanů,“ zdůraznil končící předseda lidovců Marek Výborný.

Proti přijetí eura se však staví vládní ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem, který Novinkám řekl, že přijetí eura v současné době není aktuální téma.

„Prohlášení nové předsedkyně TOP 09 tak na mě dělá dojem pouhé politické proklamace bez věcného opodstatnění. Měnový fond a Česká národní banka opakovaně došly k závěru, že je nejprve vhodné přiblížit cenovou a mzdovou úroveň ČR k průměru eurozóny, a to stejné platí i o struktuře ekonomiky,“ napsal Novinkám Babiš v SMS zprávě.

Podle něj je také potřeba vyčkat, jakým směrem se bude eurozóna ubírat. Zdůraznil, že některé členské země jsou značně zadlužené a mají ekonomické problémy.

Přijetí eura není nakloněna ani druhá nejsilnější sněmovní strana ODS. „Doufám, že jedna z jejích priorit, a sice přivést ČR do eurozóny, se jí nepodaří. Koruna je stabilní měna, Česká republika s ní bohatne. Vstup do předlužené a problematické eurozóny by byl krok zpět,“ napsal na Twitteru poslanec ODS a člen rozpočtového výboru Jan Skopeček.

Proti euru se dlouhodobě staví i komunisté a hnutí SPD. Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa by se Česká republika připravila o jeden z finančních nástrojů k řízení ekonomiky.

„A to v době, kdy ještě nejsme na úrovni ekonomiky sousedů zejména v oblasti mezd a platů, ale také technologií a podpory vědy a výzkumu. Považuji takový názor za odporující českému národnímu zájmu,“ sdělil Novinkám. „Není to pro nás výhodné,“ napsal šéf hnutí Tomio Okamura.

Sociální demokraté a Piráti mají dlouhodobě názor, že Česká republika by v budoucnu měla vyměnit korunu za euro, ale nyní k tomu podle nich ještě nejsou správné podmínky.

„ČSSD podporuje zapojení ČR do eurozóny, nicméně až v okamžiku, kdy to pro ČR bude ekonomicky a sociálně výhodně,“ uvedl pro Novinky šéf soc. dem. Jan Hamáček.

„Euro bychom měli přijmout ve chvíli, kdy to bude výhodné pro občany České republiky nejen politicky, ale i ekonomicky,” konstatoval šéf Pirátů Ivan Bartoš. Dodal, že stejně tak je nutné hledět na to, jak se předlužené státy eurozóny jako Itálie či Řecko vypořádají se zadlužením.

Eurozónu tvoří členské státy Evropské unie, které za svou měnu přijaly euro. V současnosti je takových zemí 19.

Jako první přijalo euro v roce 1999 celkem jedenáct zemí. V roce 2001 vstoupilo do eurozóny Řecko, v roce 2007 Slovinsko. O rok později se přidal Kypr a Malta, v dalších letech Estonsko, Lotyšsko a Litva. Slovensko bylo do eurozóny přijato v roce 2009. Více informací o eurozóně si můžete přečíst zde.