Přibývá nakažených rodiček i dětí

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) upozornil, že zdravotní systém se blíží ke svým limitům a následným krokem může být prioritizace pacientů, kdy se lékaři budou starat jen o covidové a necovidové nemocné v život ohrožujícím stavu. Tento strašák podle svědectví z českých nemocnic není v nedohlednu.

Jak deník Právo ve středu upozornil, v oblastech, kde už bylo detekováno masivní šíření britské mutace viru, tedy v Náchodě a Trutnově, přibylo mezi nemocnými mladších ročníků a postup nemoci je daleko zákeřnější. Stejně je tomu v nemocnicích Karlovarského kraje.

„Průměrný věk se výrazně snižuje. Dnes je zcela běžné, že na jednotkách intenzivní péče v našich nemocnicích leží v těžkém stavu pacienti ve věku 40 nebo 50 let, aniž byli třeba morbidně obézní nebo měli jiné závažné komorbidity. Navíc roste i počet covid pozitivních rodiček nebo dětí, u kterých naštěstí je průběh většinou mírný,“ sdělil Právu Vladislav Podracký, tiskový mluvčí chebské a Karlovarské krajské nemocnice.

V Praze, kde klesla volná kapacita lůžek intenzivní péče na 5 procent, z téměř tisíce na lehce přes padesát postelí, rovněž pečují o mladší pacienty.

„V naší nemocnici můžeme potvrdit trend přibývání mladších pacientů v těžkém stavu. Dříve převažovali pacienti 65+, nyní je řada nemocných ve věku okolo padesáti let,“ upozornila mluvčí FN Motol Ludmila Šimáčková.

Největší česká nemocnice mnohdy shromažďuje do své péče i děti, které napadl covid-19 a dostaly se do vážného stavu. Speciálně ty, které prodělaly závažnou reakci imunitního systému, tzv. syndrom PIMS, zhruba měsíc po prodělání onemocnění.

„Děti do 16 let covid pozitivní jsou primárně hospitalizované z jiného důvodu, než je koronavirus. Výjimkou jsou například pacienti po transplantaci plic anebo s PIMS. S tímto syndromem u nás bylo dosud hospitalizováno 21 dětí. Věkové rozpětí bylo zhruba půl roku až 18 let. Všechny děti po ukončené léčbě byly propuštěny do domácí péče. Ale i nadále budou sledovány v rámci ambulantních kontrol,“ dodala Šimáčková s tím, že průběh tohoto nového zánětlivého syndromu může být život ohrožující.

V dalších pražských nemocnicích, kam se svážejí těžší případy z okolí i celých Čech, naopak přetrvává péče o pacienty staršího věku.

Nejen v Čechách, ale že i na Moravě situace houstne, potvrdila redakci mluvčí FN Brno Veronika Plachá. K hospitalizaci zde přijímají už jen pacienty, kterým se průběh nemoci výrazně zhoršil, a to se týká i těch, kteří sotva dospěli.

„Hospitalizujeme jen pacienty se středním a těžkým průběhem covidu, tedy v naprosté většině ty, kteří potřebují oxygenoterapii (kyslíkovou podporu, pozn. red.). Od prosince 2020 skutečně přibývá nemocných v mladším věku, tedy těch narozených po roce 1970. Výjimkou už nejsou ani nemocní mezi 20 až 30 lety věku,“ komentoval dění v nemocnici přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno Petr Husa.

„Vysvětlení je možných několik: rizikové kontakty mladších osob, nedodržování karantény, nové mutace viru a částečně vyčerpaná zásoba neimunních osob v původní hlavní cílové skupině starších lidí, kteří prodělali infekce, jsou očkováni nebo zemřeli,“ doplnil.

V sousední nemocnici u sv. Anny (FNUSA) upozorňují, že u nich hospitalizovaní mladší pacienti jsou často obézní. „Podle lékařů jsou až na výjimky mladší ročníky těchto pacientů výrazně obézní a někdy s dalšími přidruženými chorobami, například hypertenzí. Určitou výhodou může dle lékařů být, že většinou mají větší fyziologickou rezervu překonávat dlouhé onemocnění a různé komplikace,“ řekla Právu mluvčí FNUSA Dana Lipovská.

Změně charakteru těžce zasažených pacientů se nevyhnuli ani na severu Moravy.

„Čím dál tím víc se objevují případy těžkých stavů u pacientů mladších ročníků. Jedná se až o dvacet pacientů měsíčně. Významnou část tvoří segment pacientů s nadváhou,“ sdělila redakci Petra Petlachová, mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava.

Jakub Sochor, mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové, Právu řekl, že rovněž registrují nárůst mladších pacientů s covidem-19 v těžkém stavu, ve věku 40 až 45 let.