Článek
„Výsledky ukázaly, že s infekcí se u nás potkalo opravdu málo lidí. Je ale třeba říci, že žádné testy, které hledají novou infekci, nejsou zcela věrohodné. Virová nálož u lidí bez příznaků může být tak malá, že ji testy ani neprokážou,“ řekla Právu například imunoložka Anna Šedivá z motolské nemocnice.
Že se ČR koronavirus spíš vyhnul, ukazují podle ní i celková čísla nakažených. „Sedm tisíc na deset milionů je velmi málo. Nemáme žádnou imunitu a jsme v podobné situaci, v jaké jsme byli, když se u nás nákaza objevila,“ uvedla Šedivá.
I přes to by podle ní represivní opatření pokračovat neměla. „Reakce společnosti byla od začátku neadekvátní, dokonce šokující. Já osobně bych žádnou karanténu nezaváděla ani na začátku, spíš bych se soustředila na ochranu ohrožené populace,“ řekla Právu imunoložka.
Nemáme žádnou imunitu a jsme v podobné situaci, v jaké jsme byli, když se u nás nákaza objevila.
Přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2.lékařské fakulty UK Pavel Dřevínek Právu řekl, že výsledek studie se dal čekat. „Epidemie byla u nás kontrolována od začátku a opatření zabránila šíření viru v populaci. Studie byla mířená na bezpříznakové lidi a zkoušelo se, jestli u nás něco neproběhlo skrytě. Ukázalo se, že ne, což se očekávalo,“ řekl Dřevínek. „Jsme tam, kde jsme byli v březnu, populace je imunologicky naivní,“ dodal.
Koronavirus se rozšířil extrémně rychle. Postupně se mění a adaptuje
Pokud přijde další vlna epidemie, stát by se podle něj měl chovat jinak. „Musíme zvážit, jestli jít stejnou cestou jako nyní, nebo příště zkusíme virus cíleně vpustit mezi nerizikovou populaci, aby se vytvořily protilátky a ve společnosti byli imunní jedinci,“ míní Dřevínek, který se vyslovil pro druhou variantu.
„Takhle to funguje i u jiných koronavirových infekcí, které v populaci cirkulují, a lidé si protilátky vytvářejí. S tím, že musíme více chránit ohrožené jedince, a nyní už víme, kteří to jsou. Polopaticky řečeno, buď se budeme vždy dvakrát ročně zavírat, nebo se s tím naučíme žít,“ uzavřel lékař.
Izolaci prodlužovat nelze
Podobný názor má i imunoložka Blanka Říhová. „Veškerá opatření byla účinná, proto jsme na tom tak dobře. Bylo by ale lepší, kdyby tu určitá promořenost byla, pokud to opravdu funguje tak, že lidé, kteří přišli s koronavirem do styku, mají imunitu. To ale dodnes nevíme,“ uvedla Říhová, podle níž je rozvolňování opatření na místě.
„Nelze držet lidi měsíce v takové izolaci, jakou jsme tu měli. Pouze kdyby došlo k nekontrolovanému zvýšení počtu nakažených, mělo by se to opět zpřísnit,“ řekla Říhová.
Nemocnice Prostějov se zapojila do studie účinnosti plaquenilu
Přednosta kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice v Brně Petr Husa Právu též řekl, že ho výsledek šetření nepřekvapil. „Spíš mě překvapilo, že jsme takovou studii vůbec dělali. Ukazuje se, že téměř nikdo se s tím virem nesetkal,“ uvedl Husa.
Současná strategie by se podle něj neměla měnit. „Nemáme vakcínu, nemáme lék a nemůžeme dělat nic jiného než předpokládat, že druhá vlna bude menší, než ta současná, a že jsme na ni lépe připraveni,“ řekl infektolog.
„Dá se říct, že promořenost populace bude nízká, ale je třeba říci, že tento test není zcela spolehlivý,“ uvedla přednostka pneumologické kliniky v pražské Thomayerově nemocnici Martina Vašáková. „Pokud se koronavirus již neobjeví, je to dobrá zpráva: ztráty jsou ve srovnání s ostatními zeměmi minimální. Pokud se opět objeví, nebude mít populace žádnou imunitu. To je ale spekulace, neboť o koronaviru zatím zdaleka vše nevíme,“ dodala.