Hlavní obsah

Prezidentská kancelář musí říct, kdy Mynář podal majetkové přiznání

Novinky, bad
Praha

Městský soud v Praze ve čtvrtek rozhodl, že Kancelář prezidenta republiky musí na základě zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout informaci, kdy jí prezidentský kancléř Vratislav Mynář odevzdal oznámení o majetkovém přiznání za rok 2013. Organizace Právo ve veřejném zájmu (PVVZ) se informace domáhá už více než čtyři roky.

Hrad částečně prohrál spor o informace k Mynářovu majetkuVideo: Novinky

Článek

Právní spolek PVVZ podal v roce 2015 správní žalobu na Kancelář prezidenta republiky, protože od ní nedostal podle zákona o svobodném přístupu k informacím majetkové přiznání hradního kancléře. Kromě samotného majetkového přiznání spolek žádal rovněž oznámení o střetu zájmů a potvrzení o něm.

Poskytnutí samotného majetkového přiznání soudy zamítly, protože v dané době Hrad neměl povinnost zpřístupňovat majetková přiznání veřejnosti. Podle Nejvyššího správního soudu nicméně PVVZ také žádal informaci, jestli vůbec a kdy Mynář oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů odevzdal, což KPR mohla spolku sdělit.

Městský soud se proto ve čtvrtek k žalobě vrátil a PVVZ vyhověl. S odkazem na rozhodnutí NSS soudkyně Viera Horčicová konstatovala, že protokol o odevzdání oznámení o majetku není soukromou listinou, jak tvrdila KPR, a platí tedy na něj zákon o svobodném přístupu k informacím.

Protokol měl, ukázat nechtěl

Hradní šéf legislativy a práva Václav Pelikán totiž u soudu uvedl: „Když pan Mynář oznámení vyplnil, zavolal si mě s tím, že nechce novinářům říct, že ho má v zásuvce stolu, protože by to působilo nedůvěryhodně, a proto ho dá mně.“ Přestože samotný protokol o oznámení Pelikán s sebou měl přímo u soudu, odmítal ho právní zástupkyni Petře Bielinové z PVVZ předat s tím, že mu ho Mynář předával jako fyzické osobě, nikoliv jako právnické.

Protokol proto nebyl podle Pelikána spisem KPR, a ta ho tak neměla povinnost poskytnout. Až po pravomocném rozhodnutí soudu Pelikána na chodbě před jednací síní Bielinová přesvědčila, aby jí protokol, resp. jeho kopii, poskytl. „To zásadní jsme se nedověděli, ale aspoň něco,” konstatovala Bielinová.

Související články

Výběr článků

Načítám