Prevenci rakoviny zanedbává až polovina lidí

„Myslel jsem si, že to bude nějaká prkotina. Nejdřív jsem zkoušel různé preparáty na hemoroidy, pak jsem šel k lékaři,“ vyprávěl Jiří Právu. Lékař diagnostikoval mladému muži zhoubný nádor tlustého střeva.

„Nemyslím si, že jsem se choval rizikově. Nekouřím, alkohol si dám jen občas,“ řekl Jiří. Po roční léčbě, která zahrnovala chemoterapii, operaci a preventivní chemoterapii, je dnes bez obtíží. Naštěstí zachytil nemoc včas, nádor se ještě nestačil v jeho těle rozšířit. Musí ale chodit každé tři měsíce na kontroly.

Ačkoliv Jiří varovné příznaky nezanedbal, jiní takové štěstí nemají: v roce 2017 bylo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) diagnostikováno 7334 pacientů s nádorem tlustého střeva a konečníku. Nemoc by přitom bylo možné skoro vymýtit, kdyby lidé chodili na preventivní vyšetření, jež jsou plně hrazená pojišťovnou.

I když v ČR existuje národní program screeningu kolorektálního karcinomu, který mají muži a ženy od padesáti let zdarma, pořád se jej podle ÚZIS účastní jen padesát procent lidí. Celých třicet šest procent z nich má ve střevě nález, z něhož by se zhoubný a agresivní nádor mohl vyvinout.

„Kolonoskopie najde ve střevě polypy a lékaři je umí odstranit, nemoc tak nevznikne,“ komentoval to ředitel ÚZIS Ladislav Dušek na tiskové konferenci, kterou zorganizoval Hlas onkologických pacientů. „Tohoto nepřítele je možné ze země vypráskat,“ zdůraznil. Podle něj by se ale padesátiprocentní účast na preventivní prohlídce musela zvýšit například na 75 procent.

„Ti, kteří prevenci zanedbávají, nezřídka přicházejí do ordinace lékaře s onemocněním v pokročilém stadiu,“ varoval Dušek. Zdůraznil, že při objevení nádoru včas je pravděpodobnost pětiletého přežití 95 procent, v pokročilém stadiu už jen dvanáct procent. Přesto se lékařům daří snižovat úmrtnost. „Dříve byla ČR na prvním místě v počtu nádorů a v úmrtnosti mezi evropskými zeměmi, nyní jsme na patnáctém a dvacátém místě,“ dodal ředitel.

Podobné je to podle něj u nádoru prsu, kde pojišťovny hradí prohlídku všem ženám od 45 let a ročně postihne zhruba 7000 žen.

„Screening může nádor zachytit ve velmi raném stadiu, ve kterém je pravděpodobnost vyléčení téměř stoprocentní. Zachytí-li se včas, vůbec to ženu neohrožuje na životě,“ řekl Dušek. Přesto podle něj přijde ročně k lékařům 420 žen s pokročilým nádorem prsu.

„Často jsou to dámy ve středním věku, které mají děti. Je to neštěstí,“ poznamenal. Preventivní prohlídky podle něj navštěvuje zhruba 60 procent žen, ideální by bylo přibližně o dvacet procent víc.

Češi mají hrazenou i prevenci proti nádoru děložního hrdla, zde je možné se nechat i očkovat proti papilomavirům, které nemoc způsobují. A ačkoliv například ve Finsku toto onemocnění téměř vymizelo právě kvůli preventivním programům, u nás se lékaři ročně setkají se 770 novými pacientkami. Prevenci využívá 56 procent žen.

Zdravotní pojišťovny od roku 2014 vyzývají své klienty, kteří se preventivních prohlídek neúčastní, dopisem. „Odezva na tyto pozvánky není vyšší než 30 procent a nemalá část občanů zahodí dokonce i třetí či čtvrtou pozvánku v řadě,“ doplnil Dušek. Podle praktického lékaře Norberta Krále díky těmto dopisům ale začalo více lidí chodit na běžné preventivní prohlídky.

„Účast v těchto programech by měla být o dvacet až třicet procent vyšší. Státu se stále nedaří přesvědčit zbytek populace, aby do nich vstoupili,“ řekl Dušek.