Hlavní obsah

Předpovědět léto? Hodit si korunou je přesnější, míní klimatolog

Právo, Václav Pergl

Klimatolog a vědecký tajemník hydrometeorologického ústavu Jan Pretel v rozhovoru pro Právo popsal přesnost předpovědí počasí a co všechno ovlivňuje počasí v České republice.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Článek

Jaké bude léto?

Toho se klimatolog těžko může odvážit a i odhad předpovědního meteorologa by byl vysoce spekulativní. Myslím si, že hodit si korunou je přesnější…

Jaro se nemůže pořádně probrat, pár dní hezky, pak zima. Je pravda, že za to může tání ledu v Arktidě?

Tak to by byla opravdu velmi odvážná zkratka. Trend postupného ubývání arktického ledu v posledních zhruba třiceti letech sice pokračuje, ale jak ukazují satelitní data, letošní zima se v tomto ohledu třeba od předchozích pěti významně vůbec nelišila.

Může toto tání změnit atmosférický tlak nad Evropou, potažmo ČR?

Charakter počasí nad Evropou je za normálních podmínek určován pohybem vzduchu mezi oblastmi nízkého tlaku nad Islandem a vysokého tlaku nad Azorami, tedy většinou západním prouděním. V převážné části druhé poloviny minulého roku a letos od počátku února až do poloviny dubna se ale velmi často vyskytovaly jak nad Atlantikem, tak i nad východní Evropou oblasti velmi vysokého tlaku, které byly příčinou „náhlých“ vpádů velmi chladného vzduchu ze severu či naopak velmi teplého vzduchu od jihu.

Jsou tyto změny ale důsledkem tání?

Že by jejich prvotní příčinou bylo tání ledu, o tom lze zatím docela úspěšně pochybovat. Probíhající změny globálního klimatu se projevují třeba i změnami oceánického proudění. A ty mají na polohy řídících tlakových útvarů určitě daleko větší vliv než pouhé tání ledu v Arktidě.

Když je počasí nestálé, asi se hůře předpovídá…

Pokud máme na mysli třeba předpověď týdenní, pak zcela určitě.

Avšak pokud jde o předpověď na jeden nebo dva dny dopředu, potom to většinou velký problém nečiní. Předpověď je docela složitý proces postupného zpřesňování modelových výsledků na základě skutečného měření, a to musí její uživatel vzít v úvahu.

Nejde se na předpověď podívat v pondělí a podle ní se zařídit na víkend a pak ji třeba kritizovat. Musím ji sledovat každý den a vnímat její vývoj.

Máme se připravit na výkyvy počasí, mnohem prudší a strmější než v minulých letech?

Je již prokázáno, že v posledních padesáti letech vykazují třeba mezidenní změny teplot a srážek u nás vzestupný trend a že tedy výkyvy počasí jsou výraznější. Jelikož tyto poznatky byly zjištěny i v zahraničí, nevidím zatím žádný důvod, proč by tomu mělo být jinak i v příštích letech.

Je pravda, že v atmosféře jsou několikadenní cykly počasí. Shodou náhod to ale vypadá tak, že přes týden je hezky a o víkendu se počasí pokazí…

Zhruba pěti až sedmidenní cykly počasí se za normálních podmínek u nás skutečně vyskytují, byť třeba právě výskyty oblastí vysokého tlaku nad

Zhruba pěti až sedmidenní cykly počasí se za normálních podmínek u nás skutečně vyskytují, byť třeba právě výskyty oblastí vysokého tlaku nad Atlantickým oceánem nebo východní Evropou tyto cykly dost často naruší.

Pokud takový cyklus přináší špatné počasí na víkendové dny, vyčkejme, až se cykly trochu posunou a o víkendech bude zase hezky.

Související témata:

Výběr článků

Načítám