Článek
„Navzdory covidu připravujeme plošný screening na rakovinu plic v české populaci. Spustíme ho 1. ledna a nebudeme ho odkládat, i když nás covid bude nejspíš trápit ještě víc než teď,“ uvedla předsedkyně České pneumologické společnosti a náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková.
Incidence rakoviny plic se v Česku zvyšuje a platí to především u žen. „Dříve byl větší výskyt u mužů, protože více kouřili. Dnes stoupá u žen a u mužů neklesá,“ řekla Vašáková. Lidé, kteří končí pod rukama plicního onkologa, podle ní nejsou žádní staříci. „Jsou to velmi často lidé ve středním, produktivním věku. Většinou je ale vidíme až ve třetím čtvrtém stadiu, kdy už je nemůžeme operovat a radikálně ozářit,“ varuje pneumoložka.
Dvacet denně
Zatímco člověk, který přijde k lékaři s rakovinou plic v prvním stadiu, má šedesátiprocentní šanci, že přežije, u čtvrtého stadia, tedy když už nádor metastazuje do ostatních orgánů, se přežití rovná nule, umírají všichni.
Na nádor v prvním stadiu se ale většinou přijde náhodou. „Pouze patnáct procent diagnostikovaných přežívá pět let, což je tristní. Pro 85 procent pacientů znamená tato diagnóza rozsudek smrti. Screening by to číslo snížil o čtvrtinu,“ míní Vašáková.
Kouření ztěžuje koronaviru průnik, ukázala studie
Praktici budou od ledna vytipovávat lidi ve věku 55 až 75 let, kteří kouří minimálně dvacet cigaret denně, a posílat je k plicním lékařům a na vyšetření CT. Podle Vašákové by se měl screening týkat zhruba půl milionu lidí a jeho cílem je zachytit nádor ve chvíli, kdy se ještě nijak neprojevuje, ale je ještě operovatelný.
„Přestaňte kouřit, a pokud jste kuřáci nad 55 let, nechte se vyšetřit. Je tak vyšší šance, že rakovinu plic přežijete,“ apelovala Vašáková.
Plicní lékaři by se měli při kontrole zaměřit i na chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). S ní se v Česku dlouhodobě léčí asi 250 tisíc lidí a dalších 450 tisíc o ní neví. Jenže právě CHOPN tvoří ideální podhoubí pro rakovinu plic: podle pneumologů asi 70 procent plicních nádorů vzniká v souvislosti s chronickou obstrukční plicní nemocí.
„CHOPN propuká často desítky let předtím, než ji člověk plně pocítí, do té doby je prakticky neviditelná. U rakoviny plic je to podobné, ta má sice rychlejší postup, ale projevuje se také velmi pozdě,“ uvedl přednosta plicní kliniky královéhradecké lékařské fakulty Vladimír Koblížek.
Také na slinivku
Další velmi zákeřnou nemocí, která se téměř neprojevuje až do chvíle, kdy je na jakoukoli léčbu pozdě, je zhoubný nádor slinivky. I zde patří k nejvyšším rizikovým faktorům kouření, vedle obezity, nedostatku pohybu a časté konzumace masa. Zde je ale šance na včasné odhalení ještě nižší. Jedinou nadějí na záchranu je radikální operace a úplné odstranění nádoru.
„Primárně však v době indikace k operaci přichází necelých deset procent pacientů ve stadiu, které umožňuje tento výkon,“ uvedl Zdeněk Krška, přednosta první chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jak podpořit pomocí bylinek slinivku a slezinu
I zde experti poukazují na potřebu plošného screeningu. Ten je už v přípravě, čeká se ale na posvěcení resortu zdravotnictví. Rakovina slinivky je čtvrté nejsmrtelnější nádorové onemocnění, ročně zabije 2300 lidí. U zhruba deseti procent z nich je dědičná. A právě těch, kteří mají tuto diagnózu v rodině, by se screening mohl v budoucnu týkat. Potřeba je ale vyšetření na specializovaném pracovišti, kterých je v ČR asi třicet.
Nádor slinivky je zákeřný nejen v tom, že se dlouho vůbec neprojevuje, ale také se umí dobře schovat. Klasické CT jej odhalí teprve až poté, co vyroste do velikosti dvou centimetrů. V tu chvíli je ale většinou už na úspěšnou léčbu pozdě. Speciální endoskopické vyšetření může odhalit už pětimilimetrový nádor a v tomto stadiu je ještě šance na vyléčení.
