Posunout letní prázdniny na červen? Zatím nereálné, shodují se odborníci

Přesunutí letních prázdnin na červen a červenec by podle většiny odborníků, které Novinky oslovily, přineslo více problémů než pozitiv. Za úvahu by však mohlo stát jejich posunutí o dva týdny.

Na téma změny letních prázdnin lze nahlížet z více úhlů. Buď z hlediska možná logičtější struktury výuky a volna, kdy by například první pololetí začalo v srpnu a končilo před Vánocemi. Nebo i s ohledem na počasí, kdy v červnu bývají delší dny a pocitově teplejší rána.

„Poslední roky mi přijde, že jsou výraznější výkyvy rozdílů teplot v rozmezí kratší doby, na to nejsme moc zvyklí a lidé jsou unavenější. Vnímám to jako dopad klimatických změn v našich zeměpisných šířkách. To samé je s dlouhým suchem a se srážkami – rychlé, krátké ‚hnané' deště, že se moc vody nevsákne,“ vyjádřila se k tomu k tomu pro Novinky Jarmila Hájková z Prahy, dlouholetá učitelka zeměpisu, která tak má díky své aprobaci zkušenosti i s problematikou klimatu.

Meteorologické údaje nicméně výhodnost června oproti srpnu příliš nepotvrzují, letos byl ale extrémně teplý už květen. Z dat, konkrétně z průměrných měsíčních teplot a úhrnů srážek od roku 1961, které má na webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), nevyplývají zásadní rozdíly mezi červnem a srpnem. Rozhodně ale nedělají z června špatný letní měsíc.

Úplně nejteplejší průměrná červnová teplota byla v roce 2003, a to 19,4 °C. V srpnu bylo tehdy 20,1 stupně. V posledních letech se červen otepluje: 16,1 °C (2015), 17,2 °C (2016) a 18,2 °C (2017). V roce 2015 nicméně byly červenec a srpen o několik stupňů teplejší, loňský rok ale byl mezi měsíci vyrovnaný.

Kdy byl červen celkově teplejší než srpen? Poměrně často v 60. letech, třikrát i v 70. letech – a poté až v roce 2005. Následně v letech 2006, 2007, 2014 a 2016.

Když se podíváme na průměrné teploty za jednotlivá desetiletí, nejmenší rozdíl mezi červnem a srpnem byl v 60. letech, průměrné teploty se tehdy lišily jen v desetinných číslech: 15,66 °C v červnu a 15,71 °C v srpnu. Při zaokrouhlení to lze považovat za shodné. Byť je od roku 2000 do současnosti srpen celkově o trochu teplejší, za poslední necelé dvě dekády má červen ze sledovaného období nejvyšší průměrnou teplotu, a to 16,7 °C.

U srážek jsou statistiky trochu jiné. Méně jich bylo v červnu než srpnu skutečně mnohokrát, děje se to pravidelně, od roku 1961 konkrétně 24krát. Od roku 2010 sice jen třikrát, avšak loni to skončilo téměř „nerozhodně“: úhrn územních srážek v červnu čítal 69 milimetrů, v srpnu 68.

Statistiku trochu „narušuje” rok 2013 s neuvěřitelně deštivým červnem (146 mm srážek), ale průměrně je poslední roky srpen přesto o trochu deštivější.

Výrazně nejdeštivější však bývá poslední dobou červenec se svými 94 milimetry srážek ročně (oproti zhruba 80 mm u dalších dvou popisovaných měsíců). Za posledních osm let hned čtyřikrát pršelo nejvíce právě v červenci.

Co si o eventuálním posunu letních prázdnin myslí odborníci a zástupci školství?

„Domnívám se, že ve školství máme důležitější starosti než řešit, kdy budou prázdniny. Meteorologické výkyvy jsou nepredikovatelné a měnit kvůli tomu kompletně školskou legislativu považuji za kontraproduktivní,“ napsal Novinkám ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze Jiří Zajíček, který je zároveň předsedou Unie školských asociací ČR – CZESHA.

Podle něj je třeba uvědomit si provázanost termínů konání přijímacích, závěrečných, maturitních a státních zkoušek. „Bylo by nutné novelizovat desítky zákonů, vyhlášek a nařízení vlády. Byl by přínos odpovídající vynaložené energii? Obávám se, že ne. Navíc je naše společnost značně konzervativní a podobná změna by byla velmi radikální. Takže raději řešme kvalitu ve vzdělávání, to dává smysl,“ dodal.

I podle ministerstva školství převládají argumenty proti uvedenému návrhu. „Posunutí termínu letních prázdnin by negativně ovlivnilo organizaci přijímacího řízení na střední školy, způsobilo by to rozkolísání termínů pro přijímačky na vysoké. MŠMT navíc nemá požadavky na takovou úpravu ani od rodičů žáků, ani od učitelů a škol. V současné době proto není naším záměrem tradiční model měnit,“ sdělil Novinkám resort.

„Lidé obecně vnímají podobné zásahy do tradičního schématu negativně. Změna by s sebou nesla tolik dalších, že si to asi málokdo umí představit. A otázkou je, jak moc je náš subjektivní pocit, že léto začíná dříve, podložen statistickými daty,“ přidal se pro Novinky ředitel Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě Jan Netolička.

Trochu jinak to vidí již zmíněná Jarmila Hájková, která posledních 16 let učí zeměpis na Křesťanském gymnáziu v Praze-Hostivaři. „V červnu bych prázdniny uvítala. Konec června je fakt šílený,“ řekla Novinkám.

Nebyl by pak ale stejně šílený i konec května? „Já to nevnímám tolik přes počasí, mně se zdá v podstatě stále stejné. Vzpomínám, že když jsem před mnoha léty jezdila s dětmi na školní výlety na konci roku, tak bylo vždycky teplo,“ pokračovala.

„Jen nevím, zda by se lidem chtělo v srpnu do školy. Zvyk je železná košile,“ připustila. „Ale pro mě je srpen chladnější – ‚svatá Anna, chladna z rána'. Já bych to brala. Když u nás na vesnici ‚foukalo ze strnišť', byly sice ještě prázdniny, ale pro mě osobně to byl znak odcházejícího léta. Ve školství už bylo tolik změn, že tohle by taky mohlo projít,“ uzavřela Hájková s mírnou nadsázkou.

Je jí ale jasné, že to i kvůli termínům zkoušek není snadno proveditelné. I proto se Hájkové výrazně více zamlouvá možnost, že by se letní prázdniny posunuly jen o dva týdny, byly by pak tedy od poloviny června do poloviny srpna.

Dvouměsíční prázdniny v podobě, v jaké jsou nastaveny nyní, zavedl již v 18. století Josef II., aby děti mohly celý srpen pomáhat rodičům na poli. To však již většinou není aktuální.

Na konci května by se v případě konce školy v polovině června mohlo ve školách zvládnout co nejvíce práce – takto se protahuje až do června, kdy horko nemusí prospívat při důležitých životních zkouškách (maturita) a uzavírání známek. A zejména poslední červnový týden se už stejně prakticky neučí, koncentrace je pryč.

Naopak při pozvolném startu školního roku – eventuálně ve druhé polovině srpna – by vyšší teploty nemusely žákům ani učitelům vadit, jelikož nejde o období stresu.

Školní rok by tak teoreticky mohl být rozvržen následovně: od poloviny srpna do Vánoc by bylo první pololetí, od první poloviny ledna do poloviny června druhé. Každé pololetí by bylo logicky zakončeno většími prázdninami. Před Vánoci by tedy mohly být známky uzavřené a v lednu by se v klidu začalo od začátku – nové pololetí.

MŠMT ale i na to konstatovalo, že v současné chvíli není záměrem měnit tradiční model.

Zda není zároveň zhruba devět týdnů volna v létě příliš mnoho (či jestli by se neměly zimní prodloužit právě na úkor letních), to už je na další debatu.

Jak mají nastaveny letní prázdniny naši sousedé, tedy státy geograficky na podobném území? (U nás jsou letos od 2. července do 31. srpna.)

V Německu trvají prázdniny šest týdnů, nyní se rozdělí mezi 25. červen a 10. září. V některých spolkových zemích patří k úplně nejkratším v Evropě, trvají jen 40 dní. Rakousko má v průměru o tři týdny „delší léto“ než Německo – v části Rakouska jsou prázdniny od 30. června do 2. září, ve zbytku od 7. července do 9. září. Na Slovensku jsou letní prázdniny stejné jako u nás (2. července – 31. srpna), v Polsku mezi 23. červnem a 31. srpnem.

A jak je to jinde v Evropě? Ve Finsku jsou například už od 4. června do zhruba poloviny srpna, v Lichtenštejnsku jen od 7. července do 19. srpna. Nejdelší jsou v Turecku, 13 týdenní od 8. června do 17. září. Dlouhé (11,5 týdne) jsou i v Estonsku.

Zato neuvěřitelně krátké je mají ve švýcarském kantonu Aargau – jen mezi 21. červencem a 12. srpnem. Jenže tam zase mají výrazně delší ostatní prázdniny, již třeba podzimní jsou více než dvoutýdenní. Veškerá tato data sesbírala síť Eurydice, která spadá pod Evropskou komisi a spolupracuje s Eurostatem.

Nelze vyloučit, že se z tematiky letních prázdnin stane něco podobného jako jsou diskuse o letním času, tedy posunutí času o hodinu. To je už podle astronomů přežitek. [celá zpráva]