Článek
Šarapatka spolu s občanským průkazem předložil také svůj poslanecký průkaz s tím, že chce, aby jeho přestupek projednal sněmovní mandátový a imunitní výbor. Odmítl také podepsat oznámení o spáchání přestupku.
A právě odvolání se na imunitu může znamenat, že provinilec dostane ve Sněmovně větší pokutu, než jakou by zaplatil na místě anebo v přestupkovém řízení.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Mandátové a imunitní výbory obou parlamentních komor totiž obvykle vyměří zákonodárcům vyšší pokutu, která může dosáhnout až patnácti tisíc korun. Výbor pak může poslat své rozhodnutí na příslušný obecní úřad, kde viníkovi hrozí i ztráta bodů.
Podle sazebníku pokut by přitom poslanec na místě v blokové pokutě za daný přestupek zaplatil do 2500 korun, ve správním řízení od dvou do pěti tisíc a přišel by o tři body.
Navíc zatímco správní řízení je neveřejné, a tudíž by veřejnosti zůstalo utajeno, v parlamentu se prohřešky poslanců a senátorů těžko utají, byť jednání výboru není rovněž veřejnosti přístupné.
Právě kvůli zabránění veřejné ostudě raději volí zákonodárci cestu správního řízení anebo zaplatí na místě jako kterýkoli jiný občan.
Mohou si vybrat
Od roku 2002 si poslanci a senátoři mohou vybrat, zda jejich konání posoudí příslušný správní orgán, anebo mandátový a imunitní výbor. Do té doby byli chráněni také přestupkovou imunitou.
Po změně přestupkového zákona se tak mandátové a imunitní výbory obou komor dopravními i jinými přestupky zákonodárců zabývají jen výjimečně.
Šarapatku tak v příštích týdnech čeká předvolání před členy imunitního výboru, aby své chování obhájil. V případě vyměření pokuty se může poslanec odvolat k celé Sněmovně, která hlasováním rozhodne o tom, zda bude muset zaplatit, či nikoli.