Článek
Vadí jim, že Sněmovna nereflektovala jejich pozměňovací návrh, který by umožnil, aby Sněmovna pracovala až do předčasných voleb. Strana navrhovala, aby poslancům mandát zůstal a tím by se zabránilo postupu, který stanoví Ústava, tedy že pravomoci Sněmovny by převzal Senát.
Sněmovna potřebuje ke schválení zákona 120 hlasů, pokud se tedy dohodnou ODS a ČSSD, zákon projde i bez podpory komunistů.
Zelení ústy předsedy Ondřeje Lišky řekli, že jsou ochotni podpořit pouze takovou verzi ústavní změny, která by nemohla být soudně napadnutelná. Podobně se vyslovili i někteří nezařazení poslanci.
Sněmovna nakonec souhlasila pouze s tím, že přijala pozměňovací návrh poslance ODS Marka Bendy, který obsahuje obecný princip možnosti odhlasovat rozpuštění Sněmovny třípětinovou většinou. Ostatní změny Ústavy nebyly přijaty.
Hlasování předcházela výměna názorů mezi zákonodárci. Zelení obhajovali " konformní" změnu Ústavy, která by nebyla napadnutelná. Na jejich vystoupení reagovali někteří další zákonodárci, kteří zelené obviňovali především z toho, že se jim nyní předčasné volby nehodí.
Podle předběžné dohody politiků by se předčasné volby měly konat 6. a 7. listopadu.
Poslanci ČSSD budou pro návrh hlasovat povinně
Poslanecký klub ČSSD rozhodl závazné hlasování sociálních demokratů pro návrh, a to bez jakýchkoliv pozměňovacích návrhů.
V kuloárech se spekuluje o tom o tom, že navzdory veřejným prohlášením mají ČSSD a ODS problém s některými svými členy. V sociální demokracii je prý zhruba třicítka poslanců, která se vzpírá změnu Ústavy podpořit, v ODS se hovoří o dvacítce lidí. [celá zpráva]
Problém v retroaktivitě
Někteří poslanci se obávají, aby schválené řešení nebylo opět napadeno u Ústavní soudu, a to kvůli svému působení do minulosti. Soud totiž v odůvodnění vyhovění stížnosti poslance Miloše Melčáka konstatoval, že ... "napadený ústavní zákon je i retroaktivní, přitom princip zákazu retroaktivity práva patří také mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu... Ústavní soud dospěl k závěru, že napadený ústavní zákon je ústavně nepřípustně individuální, nikoli obecný, a retroaktivní, nikoli prospektivní, tj. působící do budoucnosti".
Tato slova lze chápat také tak, že se Ústavnímu soudu nelíbí, že by se měla měnit pravidla během hry. Ústavní změna by tak měla platit, tak jako v některých jiných zemích, až pro novou Sněmovnu.
Senát musí počkat na rozhodnutí poslanců
Pokud by původně zamýšlené změny Ústavy a volebního zákona prošly ve Sněmovně, obratem by o nich začali jednat senátoři. V případě schválení by mohl prezident rozpustit Sněmovnu, pokud ta by se na tom ústavní většinou usnesla.
Senát své jednání prozatím přerušil a vyčkává, zda poslanci obě normy schválí.
Volby se původně měly konat 9. a 10. října. Ústavní soud však dal ve čtvrtek za pravdu poslanci Miloši Melčákovi, který ústavní stížností napadl jednorázový ústavní zákon zkracující funkční období. [celá zpráva]
Mají se projednávat i regulační poplatky
Poslanci by měli rozhodnout také o zbývajících zákonech, které jim vrátil Senát s úpravami. Týkají se případného zrušení regulačních zdravotnických poplatků, fúzí zdravotních pojišťoven nebo střetu zájmů.