Poslanci chtějí zpřísnit tresty za znásilnění. A změnit jeho definici

„Chceme opustit naši zastaralou definici trestného činu znásilnění, kdy je tam zásadní po­užití fyzického násilí či výhrůžka. Pro definici znásilnění by stačilo jasné vyjádření nesouhlasu,“ řekla Právu poslankyně ČSSD Kateřina Valachová.

Jak popsala Právu advokátka Lucie Hrdá, která se zaměřuje na téma domácího násilí a stalkingu, vyjádření nesouhlasu pro potrestání násilníka může stačit už dnes, ale soudy nižší instance podle ní judikaturu Nejvyššího soudu, která hovoří ve prospěch oběti, moc nevy­užívají.

A přešlapují i při výkladu bezbrannosti. Zákon totiž do znásilnění zahrnuje situace, kdy k činu dojde násilím či pod pohrůžkou násilí, anebo zne­užitím bezbrannosti.

„Bezbrannost ale soudy uznávají, pokud je oběť svázaná, nebo v kómatu. Ale časté je, že nastane akutní panická reakce, která se projevuje ztuhnutím, šok, nebo jsou oběti závislé na pachateli psychicky, ekonomicky, fyzicky, bojí se ho i bez vyjádření výhrůžky. To soudy v potaz neberou,“ uvedla Hrdá. I proto by podle ní vymezení nesouhlasu v zákoně „šedou zónu“ částečně pokrylo.

Podle Valachové, která legislativní změny napříč politickým spektrem předjednala, politici odmítli možnost, že by k sexu bylo do budoucna nutné mít jasný souhlas všech zúčastněných, jak se mnozí obávali. Podporuje také zpřísnění dolní trestní sazby za znásilnění ze dvou na pět let, po čemž volá i Hrdá.

„Tresty pod tři roky umožňují udělení podmínky. Čtyři roky jsou v našem právním řádu nekoncepční, takže by to mělo být pět let. Teoreticky mohou soudy pachateli snížit trest a nechat ho ve výkonu třeba tři roky,“ vysvětlila Hrdá. „Na Slovensku to tak mají a za znásilnění v 95 procentech jde pachatel natvrdo,“ dodala.

Přestože se podle Valachové pro změnu zákonů vyjádřilo už sedm desítek poslanců a další mohou přibývat, nebude úprava legislativy snadná. Jednat by se o tom mělo už ve středu na mimořádné schůzi, kterou iniciovala Barbora Kořanová (ANO). Podle ní jsou její straničtí kolegové změnám nakloněni, ale rezervovaný je třeba resort spravedlnosti.

„S představiteli ministerstva jsme se bavili o trestních sazbách a o zakomponování nesouhlasu po vzoru severských zemí. Ministerstvo slíbilo, že nám dodají i statistiky ohledně sexuálních napadení. Potom se budeme bavit o konkrétních změnách,“ řekla Právu.

Připustila, že resort bude mít problém zejména se změnou sazeb. „Říkali, že je hodně složité zasahovat do trestního zákona, aby pak nedošlo k nevyvážení s ostatními trestnými činy,“ uvedla.

Jak ale dodala, není únosné, aby pachatelé sexuálních deliktů ve čtyřiceti procentech dostávali u soudu podmínku. Spojila by také zákonná ustanovení o znásilnění a o sexuálním nátlaku, kde jsou tresty ještě mírnější. Jestli se však stihne novela do konce volebního období projednat, není jisté.

„Když ne, aspoň bude mít příští Sněmovna předlohu, kterou bude moci schválit třeba ve zkráceném řízení,“ dodala Kořanová.

Skeptický je šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS). „Neříkám, že jsem zásadně proti těmto myšlenkám, ale rozhodně pokládám za naprosto nešťastné se těmito změnami zabývat čtyři měsíce před volbami a v souvislosti s konkrétní kauzou. To je vždycky cesta do pekel,“ řekl Právu.

Podle něj je třeba pečlivě zkoumat dosavadní rozsudky a vše důkladně prodiskutovat.