Článek
Žádosti ministerstvu spravedlnosti zaslala začátkem března advokátka a nynější pražská radní Hana Marvanová (Spojené síly pro Prahu) za některé členy sdružení Maják, pod nímž se spojila část bývalých klientů zkrachovalé společností.
Lukrativní pozemky na březích slapské přehrady jsou přitom jednou z posledních možností, jak mohou klienti získat alespoň část svých peněz zpět. Souběžně sice běží konkurzy, které se týkají H-Systemu i samotného Smetky, ale v nich není zdaleka tolik peněz.
„V průměru je to zhruba 858 tisíc na každého. Částky se liší v rozmezí od 180 tisíc do 3,4 milionu korun,“ přiblížila Právu Marvanová s tím, že tak udělala s odkazem na zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.
„Oběť má nárok na to, být odškodněna z majetku, který byl zajištěn v rámci trestního řízení, a stát tak musí konat,“ vysvětlila.
Ze zákona vyplývá, že pokud chce člověk uplatnit nárok, musí podat žádost do 60 dnů od pravomocného rozhodnutí, což Maják těsně stihl. Nyní se už nikdo přihlásit nemůže.
Prodej má na starost stát
Někdejší majetek Smetky propadl státu na začátku letošního roku. Ten by ho měl prodat a peníze by měly následně putovat mezi poškozené. Úřady na to mají rok, a pokud by se majetek v této lhůtě nestihl prodat, tak je možné, že by poškození nedostali ani korunu.
Cenu rekreačního areálu znalci v minulosti odhadovali na 68 milionů korun. Sama Marvanová dříve uvedla, že nyní by mohla hodnota rekreačních pozemků a přilehlého autokempu přesahovat sto milionů korun. Ministerstvo spravedlnosti podle informací Práva zatím nevyřešilo, jak bude v případu nabytých pozemků postupovat.
Sdružení Maják ale na počátku tohoto týdne zaslalo dopis ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi (za ANO), ve kterém ho žádají o osobní schůzku. „Schůzce se určitě nebráním, ale zatím analyzujeme možnosti, které má v této kauze ministerstvo a jaké dává právní úprava,“ uvedl pro Právo Kněžínek. Zatím tedy není jasné, kdy by se obě strany mohly setkat a celou věc vyřešit. Podle Marvanové by ale bylo nepřijatelné, aby si stát tyto peníze ponechal.
„Oprávněný apeluje na Českou republiku, aby dostála svému zákonnému a morálnímu závazku a z výtěžku z prodeje těchto nemovitostí poskytla poškozeným odškodnění a spravedlivou nápravu křivd, k nimž v případu H-System docházelo,“ stojí v žádosti, kterou má Právo k dispozici.
Spor o někdejší majetek Smetky započal v roce 2000, kdy areál zajistila policie za účelem odškodnění klientů vytunelovaného H-Systemu. O pět let později ale pozemky zmizely státu pod rukama, jelikož je exekutor Daniel Týč v podezřelé dražbě prodal podnikateli Luďku Fabingerovi za 29 milionů korun.
Obvodní soud pro Prahu 2 nejprve nechtěl pozemky zabrat. Po sérii stížností státního zástupce Borise Havla ale na konci loňského roku rozhodl, že Fabinger areál získal kvůli tomu, že exekutor významně porušil povinnosti, když dražil zaplombovaný majetek, a mohl tím spáchat trestný čin.
Fabinger tak podle soudu kvůli nekalé činnosti exekutora získal něco, co získat nikdy neměl. Proto soud rozhodl, že má o pozemky po letech přijít. Podnikatel proti verdiktu podal stížnost, kterou však začátkem roku zamítl pražský městský soud, a majetek se tak definitivně dostal do rukou státu. Fabinger se podle informací Práva snaží nepříznivé verdikty zvrátit u Nejvyššího soudu, ke kterému v polovině února podal dovolání.
Další klienti žádají o pomoc prezidenta
Podstatně větší část poškozených klientů sdružuje Bytové družstvo Svatopluk. To však podle svého mluvčího Martina Junka žádné žádosti o odškodnění z čerstvě zabraného majetku neposlalo.
„Nic jsme nepodávali. Myslíme si, že by z toho měli být odškodněni všichni, kteří se přihlásili do konkurzu,“ řekl Právu Junek. Svatopluk se ale kromě vyčkávací taktiky rozhodl ve středu požádat prostřednictvím otevřeného dopisu o pomoc prezidenta Miloše Zemana a další ústavní činitele.
Družstvo žádá o pomoc rodinám žijícím v Horoměřicích u Prahy, které kauza zasáhla a dodnes žijí v nejistotě, zda se budou muset z domů a bytů, které si po krachu H-Systemu sami dostavěli, vystěhovat.
Nejvyšší soud totiž loni v červenci rozhodl, že domy patří do konkurzu a mají být vyklizeny. Kauzu má nyní na stole Ústavní soud, jehož verdikt bude definitivní. „Pomozte nám prosím ukončit dlouholeté trápení lidí, které stát nejprve pomohl nalákat na dostupné bydlení a pak se k nim otočil zády,“ stojí v dopise.
