Článek
„Ústavní soud ve volebních otázkách už poněkolikáté vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale jakousi imaginární spravedlnost. Přitom politologie dobře ví, že žádný volební systém není absolutně spravedlivý. ÚS se znovu pasoval do role aktivisty, který páchá dobro,“ konstatoval Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Ústavní soud nechce ovlivňovat politiku, tvrdí Rychetský. Na Hrad nepomýšlí
Zásahem do průběhu skrutinia podle něj soud zasahuje do vnitřního života politických stran a posiluje jejich centrální vedení. „Pokud by bylo zavedeno druhé skrutinium, pak by stejně jako v 90. letech mělo centrální vedení stany možnost dostat do Poslanecké sněmovny své lidi, kteří by přes krajskou soutěž neprošli,“ upozornil Balík.
„Úzké mantinely“
Politolog Michal Pink z FSS MU vidí problém i v tom, že soud rozhodl až po třech letech, a navíc v těsném odstupu od říjnových voleb do Sněmovny.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona, ulevil koalicím a zrušil bonus pro vítěze
„Vzhledem k tomu, že novelu je třeba připravit v dostatečném předstihu před volbami, přišlo rozhodnutí pět minut po dvanácté. Vzhledem k tomu, že nové znění zákona by mělo respektovat už složení kandidátních listin,“ uvedl Pink. Kandidátky musí být odevzdány do 3. srpna.
Také politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci soudí, že ÚS dal zákonodárcům extrémně krátkou dobu na úpravu mimořádně důležité součásti volebního systému. „Navíc jim mantinely zachoval extrémně úzké, protože v kontextu vyhlášených voleb zachoval to, co tam zůstat musí, tedy 14 krajů. Vlastně se tímto stal poměrně aktivním spolutvůrcem pravidel,“ uvedl Lebeda.