Policejní vyšetřovatelka žaluje nadřízené za šikanu

Žena pracovala na krajské kriminálce, kde se podle jejího tvrzení znelíbila svým nadřízeným.

Poté, co svědčila ve prospěch své kolegyně, postupně prý musela odevzdat zbraň, následovalo několik trestních oznámení ze strany nadřízených, přičemž Generální inspekce bezpečnostních sborů všechna odložila s tím, že nic nespáchala, a nakonec musela čelit čtyřem kázeňským řízením například za to, že měla přecházet mimo přechod.

„Šlo o šikanózně vedená kázeňská řízení a trestní oznámení proti její osobě včetně neoprávněného odebrání služební zbraně, dále o dlouhodobou šikanu na pracovišti a výroky na její adresu poškozující její pověst,“ popsal Právu ženin advokát Martin Hostinský.

Tento dlouhodobý a systematický přístup ze strany vedení vedl až ke zhroucení klientky a dosavadnímu setrvání v pracovní neschopnosti,“ dodal Hostinský. Žena se nakonec rozhodla podat k soudu žalobu na ochranu osobnosti. Když měl senát soudce Jiřího Pitruna její nárok projednat, rozhodl, že tak učiní za zavřenými dveřmi.

„Tvrzení žalobkyně obsahují nemravné citace výroků, kterých se měli dopustit příslušníci Policie ČR. Tyto výroky jsou natolik neslušné a hrubé, že není důvod, aby byly prezentovány veřejnosti v souvislosti s činností policejního sboru,“ vysvětlil vyloučení veřejnosti soudce Pitrun.

Další tvrzení žalobkyně obsahují výrazně negativní podbarvené hodnotící soudy adresované policejnímu sboru, přičemž tato závažná obvinění jsou doposud pouze v rovině neprokázaných tvrzení, a tak není vzhledem k povaze a úkonům Policie ČR zájem snižovat v očích veřejnosti důvěru v tuto silovou složku státu,“ doplnil do protokolu Pitrun.

Policistka v postupu soudu ale neviděla snahu o ochranu mravnosti, ale účelovou snahu vyhnout se veřejné kontrole.

„Ve spise se skutečně objevují pejorativní výrazy, ale především ze strany členů policejního sboru vůči žalobkyni. Dle jejího názoru se však nejedná o výrazivo nestandardně vybočující z mluveného jazyka, které dnes a denně slýcháváme na ulici,“ upozornil advokát Hostinský.

„Podezření ze ‚strachu soudu z veřejnosti‘ zesiluje, když si uvědomíme, že k tomuto opatření došlo méně než hodinu před zahájením jednání po kontrole počtu lidí před jednací síní, kteří mají zájem se jednání účastnit. Ačkoli soudce konkrétní výroky neoznačil, sprostá slova, jež žalobkyně přikládá policistům, byla do spisu založena již více než před rokem, a pokud tedy byl důvod pro vyloučení veřejnosti, byl zde již daleko dříve než hodinu před jednáním,“ dodal advokát.

Policistku u jednání chtěli například podpořit členové policejních odborů, kteří byli také z jednací síně nekompromisně vykázáni. Reagovali stížností na soudce u vedení soudu a také trestním oznámením.

Vedení jihomoravské policie tvrzení vyšetřovatelky popírá. „Tvrzení o šikaně neodpovídá podkladům obsaženým v soudním spisu. Žaloba je podle našeho názoru manipulativním překroucením skutečného smyslu jednotlivých událostí či z kontextu vytržených výroků, které již navíc byly v řadě případů prošetřeny orgány činnými v trestním řízení, případně orgánem vnitřní kontroly Policejního prezidia. Tyto orgány se ve svých závěrech s podstatou oznámení či stížností policistky neztotožnily,“ poznamenal policejní mluvčí Pavel Šváb.

„Ke konkrétním jednáním vztahujícím se k jejímu služebnímu poměru k Policii ČR se však přinejmenším do zproštění mlčenlivosti, uložené zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nemůžeme vyjadřovat,“ doplnil mluvčí.