Článek
Platí stále, že chcete, aby se výše 59miliardových náhrad snížila o 13 miliard?
Ano.
Čím chcete církve přesvědčit?
Budeme argumentovat tím, že církve byly vždy vnímány jako veřejnoprávní organizace, ale zákon o majetkovém vyrovnání k nim přistupuje, jako by to byly soukromé subjekty. Myslím, že si toho jsou samy církve vědomy. A je v jejich zájmu, aby vše bylo přijatelné pro širokou veřejnost i pro věřící. Řada silně věřících mně říká, že se zákonem nesouhlasí.
Církve redukci náhrad odmítají s tím, že už ustoupily dost.
To je zásadní argument – samy církve říkají, že jejich poslání je veřejné a jejich činnost je bohulibá. Jestli chtějí dál hrát pozitivní roli ve společnosti, jak to chtějí sami věřící a jak o tom mluví papež František, musí přece reflektovat atmosféru ve společnosti.
Vy nežádáte, aby nad církevním majetkem měl dohled stát jako za první republiky, ale chcete, aby se církve vzdaly části finanční náhrady a jejich vztah ke státu zůstal nezměněný.
My požadujeme nejen to, aby se církve vzdaly buď části finančních náhrad, anebo valorizační položky (inflační doložky), ale náš požadavek je širší. Chceme také, aby byly finanční náhrady účelově vázány a aby církve nakládaly s penězi transparentně.
Navrhnu, aby se církve zavázaly, že určité procento náhrad dají do veřejně prospěšných aktivit. Při minulých jednáních jsme dosáhli toho, že zástupci církví slíbili, že budou zveřejňovat účetní uzávěrky a také výroční zprávy. V těch by mělo být rovněž uvedeno, kolik prostředků šlo do veřejných činností a kolik plánují vydat příští rok.
Kolik procent z náhrad by církve měly podle vás vydávat na veřejnou činnost?
Náš požadavek je 80 procent.
Podle tajemníka biskupů Tomáše Holuba našli ve vašich výpočtech řadu chyb.
To je otázka názoru, my si za svými výpočty stojíme.
Budete chtít řešit i otázku vydání domů na Pražském hradě, nebo to necháte na domluvě prezidenta Zemana a kardinála Duky?
To není otázka našeho chtění nebo jejich dohody, oni se musí řídit platnými zákony. Pokud povinná osoba žádost církve odmítne, může rozhodnout pouze soud. Já jsem panu premiérovi navrhovala, aby v tomto i dalších případech existovala předběžná kontrola státní správy, konkrétně ministerstva financí a NKÚ. Teď ale máme monitorovací vládní výbor, a tak uvidíme, jak to bude fungovat.
Když církve nebudou souhlasit s redukcí a účelovým vázáním prostředků, máte bojovou variantu, tedy že zákon změníte i bez dohody s církvemi?
Osobně bych byla nerada, kdyby se věc řešila jednostranně, ale atmosféra ve Sněmovně je taková, že by mohlo dojít k jednostranným krokům.
Už se v ČSSD o takovéto variantě jedná?
Uvnitř soc. dem. jsou lidé, kteří by byli pro mnohem razantnější řešení, bez ohledu na následky.
