Skončil online sjezd ČSSD. Maláčová představila varianty reformy důchodů

,,Platí, že jsme jediná demokratická levicová strana,” řekl delegátům v závěrečném slovu staronový předseda Hamáček.

Debata o programu trvala šest hodin. Mluvilo se o návrzích na dostupné bydlení, možnostech zvýšení příjmů do státního rozpočtu i podpoře kultury. Jasný výstup však nezazněl.

Nejvíce pozornosti získala místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová, která řekla, že klíčovým prvkem sociální politiky ČSSD bude důchodová reforma. „V příštích několika dnech ji předložíme na vládu. Je důležité, aby lidé, co celý život pracovali, měli spravedlivý důchod," uvedla.

Její úřad připravil tři zákony. První počítá s rozdělením veřejného důchodového systému na dva. Z prvního by se všem vyplácel základní důchod 10.000 korun, z druhého zásluhová část podle odpracovaných let a odvodů z výdělků. Druhá norma zavádí dřívější penzi pro lidi s náročnou profesí, o rok za každých odpracovaných deset let. Třetí předloha zvyšuje důchod o 500 korun za každé vychované dítě.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dřív řekla, že vláda v tomto volebním období už komplexní důchodovou reformu nepřipraví.

ČSSD koncem března představila svou kampaň s názvem Víme, co po covidu. Staví se v ní proti privatizaci nemocnic či tomu, aby náklady na obnovu nesli především zaměstnanci. Plány sociálních demokratů na dobu po pandemii covidu-19 počítají také s bankovní či digitální daní.

Post předsedy ČSSD obhájil v pátek vicepremiér Jan Hamáček, s jeho podporou zůstal ve funkci i statutární místopředseda Roman Onderka.

Značně se naopak změnila sestava řadových místopředsedů, mezi kterými zůstala jen Maláčová. Doplnili ji bývalá poslankyně Jana Váhalová, starosta Hvozdné na Zlínsku Josef Říha, bývalý hejtman Vysočiny Jiří Běhounek a šéf okresní organizace Praha-východ Jan Tvrdý.

Hamáček uspěl již na sjezdech v letech 2018 a 2019. Sociální demokracie ale pod jeho vedením nezvrátila sestup preferencí a ve volbách ztrácela. V komunálních volbách v roce 2018 přišla téměř o polovinu mandátů, o rok později ztratila zastoupení v Evropském parlamentu. Loni neobhájila ani jeden z deseti mandátů v Senátu a v komoře jí zbyli jen tři zástupci.

Nyní straníkům Hamáček slíbil, že se strana pod ním udrží ve Sněmovně. Jsem připraven nespat a pracovat na sto procent,“ uvedl Hamáček těsně po zvolení.

Hamáček dále nevyloučil, že ve vládě skončí ministr zahraničí a jeho protikandidát ve stranické volbě Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj nemá nikdo z ministrů jisté, zda do voleb vydrží.

„Mohu jen zopakovat to, co už mnohokrát, a sice, že na funkci nelpím. Chci i nadále pracovat pro sociální demokracii, zda to bude na ministerstvu zahraničí nebo jinde, to je na novém vedení," sdělil Petříček v sobotu Novinkám.

„Sjezd rozhodl, že sociální demokracie chce pokračovat stejným směrem. Doufám, že se nám to nevymstí," dodal.

V kuloárech se již spekuluje o tom, že by Petříčka měl nahradit současný ministr kultury Lubomír Zaorálek. Na jeho místo by pak měl nastoupit náchodský starosta Jan Birke.

„Jsou to spekulace, které nechci komentovat,“ řekl Birke v sobotu Novinkám s tím, že je s výsledkem sjezdu spokojen.

Podle něj straně prospěje, že z čela vypadli kritici vládní spolupráce s hnutím ANO. „Ve vedení byly roztříštěné názory, byť jsme šli nějakým směrem a zvolili si účast ve vládě, tři roky se tu neustále bavíme o tom, jestli je to dobře, anebo ne. Teď jsou tam lidé, kteří se určitě nebudou zdržovat takovými hloupými diskusemi půl roku před volbami,“ dodal.

Zaorálek již působil v čele diplomacie mezi lety 2014 až 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. Na dotaz Novinek, zda si výměnu dovede představit, odpověděl vyhýbavě. „Podpořil jsem na sjezdu Jana Hamáčka, aby mohl dokončit svůj politicky projekt... Na ministerstvu kultury máme nyní práce dost,“ napsal pouze v SMS zprávě.