Článek
Proč jste se rozhodl právě teď opustit Sněmovnu?
Je to logické, protože po kongresu je ODS konsolidovaná. Pro koalici jsem udělal maximum, co jsem mohl, podpořil jsem rozpočet. Teď přichází etapa, kdy se blíží evropské předsednictví, a už všechno nemůže záviset na jednom či dvou hlasech. Nyní je třeba hledat shodu mezi dvěma nejsilnějšími stranami, aby to předsednictví neskončilo fiaskem.
Když jste přeběhl z ČSSD ke koalici, byl jste nazván zrádcem. Nebojíte se toho, že nyní o vás jako o zrádci bude mluvit i koalice?
Člověk je nazýván různě podle toho, jak je to módní. Myslím si, že člověk má dělat rozhodnutí a za taková si musí nést následky. Jak ho potom budou ti druzí označovat, je věc jiná. Myslím si, že zrádce nejsem. Vždy, když bylo potřeba, jsem koalici pomohl.
Jak dlouho jste se k svému kroku chystal?
To byla věc, o které jsem uvažoval dlouho. Honilo se mi to hlavou několik měsíců. Jen jsem čekal na vhodnou chvíli, až bude vše hotovo a já budu moci jít svým směrem. Tedy za svou prací.
Co bylo tím podnětem, že právě teď jste nabyl pocit, že je vše hotovo?
Byl to můj pocit, že jsem svou práci pro koalici již odvedl.
Podle našich informací jste ale svůj rezignační dopis napsal již před rozpočtem. Je to tak?
Ano, napsal jsem ho již před kongresem ODS. To už jsem byl rozhodnut, ale bylo mi hloupé to před kongresem oznamovat, abych jeho jednání nepoškodil.
V jakém smyslu by to mohlo kongres poškodit?
Nechtěl jsem poškodit Mirka Topolánka a současnou vládu.
Cítíte se Topolánkovi zavázán?
Ano. Považuji ho za férového člověka a nebylo mi po chuti mu dělat nějaké problémy.
A informoval jste ho o svém připravovaném kroku?
Dostal jsem se k tomu ve středu.
Jak reagoval?
Byl zaskočen. Řekl mi, ať to nedělám a ať si to ještě rozmyslím. Odpověděl jsem mu, že si to ještě promyslím, ale pak jsem si řekl, že jsem už vnitřně rozhodnut.
Konzultoval jste toto své rozhodnutí třeba s Milošem Zemanem, se kterým jste se radil o mnoha věcech, nebo se svým kolegou Milošem Melčákem, se kterým jste sdílel osud přeběhlíka?
Ne. Bylo to moje vnitřní osobní rozhodnutí, do kterého jsem nechtěl nikoho jiného tahat. Konzultoval jsem to s mnoha lidmi, ale nebudu jmenovat, protože je nechci vystavit obviňování, proč nedali signál.
Vyvíjel na vás někdo nějaký nátlak kromě toho, že vás soc. dem. opakovaně vyzývala, abyste ze Sněmovny odešel a vrátil tak ČSSD její mandát?
Moje rozhodnutí nemá nic společného s opakovanými výzvami ČSSD. Někdy se člověk vrátit musí a nyní vznikla časová souslednost, že jsem nabyl pocit, že koalici tento můj krok nejméně bolí.
Není to tak, že opouštíte loď ODS ve chvíli, kdy se podpora voličů překlápí ve prospěch ČSSD?
To v žádném případě. Ty myšlenky ve mně zrály již někdy dávno před krajskými volbami a chtěl jsem to udělat již bezprostředně po nich. Ale já se nechci vrátit k ČSSD. Chci jít vlastní cestou.
Ve svém prohlášení jste napsal: „Svým dalším setrváváním bych prodlužoval politickou nestabilitu, což není v zájmu ČR s ohledem na předsednictví EU.“ Není to právě naopak, že váš odchod povede k politické nestabilitě?
Myslíte si, že předsednictví postavené na jednom hlasu je bezpečná stabilita? Že když odjede jeden politik do zahraničí, tak se změní aktuálně poměr sil a vláda přijde o důvěru?
Ale vy jste právě ten poměr sil změnil, vládu jste oslabil o jeden hlas. V tom jste ji udělal méně stabilní.
Ta situace vlády není tak jako tak stabilní. A bez jakékoli kooperace s opozicí s tím nejde nic dělat.
Takže jste se rozhodl – jak tvrdíte v odůvodnění svého odchodu – otevřít cestu k dohodě ODS s ČSSD. Vnímal jste to tak, že vy jste překážkou možné dohody?
Ano. Jestli jsem byl překážkou právě já, to nevím, ale myslím si, že právě tohle by mohlo otevřít ta jednání.
Na konci svého prohlášení se omlouváte. Komu a za co?
Části voličů. Někteří brali můj odchod z ČSSD pozitivně, jiní negativně. A také lidem, kteří měli jiné představy. Těmto všem dlužím omluvu.
Podle svých slov jste chtěl být „užitečný a důstojně reprezentovat“. Myslíte si, že se vám to podařilo?
To ať hodnotí někdo jiný. Osobně si myslím, že přání byla jedna věc, jiná byla realita. Já to své působení vidím velmi kriticky.
Co budete nyní dělat?
Vracím se ke své původní práci. Začínal jsem ve FN Brně Bohunicích a tam se taky vracím jako lékař. Nikdo mi žádnou vedoucí funkci nenabídl a já jsem takto spokojen, protože to bude čistá hlava. K tomu budu ještě učit, jsem docentem.
S politikou končíte definitivně?
Samozřejmě, kdo tím jednou projde, pak už to pro něj nemůže být působištěm.