Článek
Vintr se svou pátrací skupinou narazili na provázanost firem obchodujících s LTO s tehdejšími politiky, jejich manželkami a nejbližšími spolupracovníky. Narazili také na nezájem špiček resortu ministerstva vnitra, financí a průmyslu a obchodu o důsledné vyšetření obchodů s LTO.
Ochotu ke spolupráci v současném vyšetřování nyní podmiňuje bezpečnostními zárukami pro sebe a svou rodinu.
Podvody s LTO jste odhalil před jedenácti lety. Podle ministra vnitra Františka Bublana tehdy nebyla politická vůle machinace vyšetřovat. Nyní podle něj tato vůle je. Lze podvody s LTO odhalit, i když uplynulo tolik let?
Podvody a machinace s LTO je možné odhalit a vyšetřit i nyní. Vím, kde hledat podstatnou dokumentaci a některé svědky. Vím, jak k podvodům docházelo, kdo a jak byl na nich zainteresován. Ale bude to pracné a nezvládne to malá skupina policistů a žalobců.
Jak se rozhodnete v případě, že budete policií požádán o pomoc a spolupráci?
Před deseti lety jsem s policií i Bezpečnostní informační službou spolupracoval. Dopadlo to tak, že jsem byl nucen profesi celního pátrače zcela opustit a dokonce se nějakou dobu skrývat v zahraničí. Bude záležet na tom, jaké mi policie nabídne podmínky a jak zaručí bezpečnost mé rodiny i mou osobní bezpečnost. Půjde také o bezpečnost dalších lidí. Nezapomínejme na skoro dvě desítky známých vražd, které s obchody s LTO souvisí.
Zdá se, že v současné úsilí objasnit podvody moc nevěříte.
Pomoc předem neodmítám. Prožil jsem si však kvůli LTO své. Nemíním riskovat jen tak. Pokusím se uvěřit slovům ministra Bublana a premiéra Stanislava Grosse. Prohlášení, že je politická vůle machinace s LTO vyšetřit a ukázat na ty politiky, kteří jsou minimálně morálně odpovědní za stamiliardový daňový únik v kauze LTO.
Stamiliardový?
Hovoří se, že státu uniklo v kauze LTO šedesát miliard. V kauze podvodných dovozů a obchodů s LTO se mluví jen o cisternách. Přesněji řečeno o vlakových cisternách a o železnici. Daňový únik na jedné cisterně byl 500 tisíc korun. Mluví se tedy o 120 tisících cisternách. Jenže motorová nafta a další produkty se na naše území nedostávaly jen po železnici a po silnici. Šly také na zhruba 40 českých terminálů produktovodem.
Produktovod je pojem málo známý. V jakých objemech k nám byla v letech 1993 až 1996 tímto zařízením motorová nafta nebo LTO dopravována?
Produktovod byl vybudován jako tajné zařízení bývalé Varšavské smlouvy. Dozvěděli jsme se o tom v roce 1993 důvěrnými cestami ze štábu České armády. Jedna z větví jde k nám ze Slovenska. Produktovodem se dopravují všechny ropné produkty. Pokud si vzpomínám, tak na české straně produktovodu nebyly žádné měřiče. Dotazoval jsem se důvěrně partnerů na slovenské straně na měřiče a objemy dopravovaných ropných látek ze Slovenska k nám. Odpověděli mi, že se jim to nepodařilo zjistit. "Je to státem chráněný údaj," zněla přesně jejich odpověď.
Ale i toto lze dohledat třeba cestou právní pomoci adresované našimi kompetentními orgány na Slovensko. Slovenští kolegové měli také svá podezření týkající se produktovodu. Od maďarských celníků věděli, že se v bývalých kasárnách Sovětské armády v Györu ztrácely vlaky motorové nafty.
Říká se, že inspirací pro machinace s dovozy motorové nafty pod názvy LTO nebo plynovými oleji byla maďarština.
Názvy lehký topný olej nebo plynový olej jsou správné. Látka vzniká frakční destilací. Stejně jako motorová nafta. Pravé LTO jsou jen těžší frakce nafty. Přepisy maďarského označení z gáz olaj na plynový nebo lehký topný olej mohly sehrát roli. Zaznamenal jsem v případě jedné české firmy, která vyvážela obrovské množství motorové nafty do Maďarska. Vývoz se nezatěžoval žádnou daní. Z Maďarska tato nafta šla zpět k nám deklarovaná jako gáz olaj, v českém překladu jako plynový nebo lehký topný olej k topným účelům. Tak jednoduše to šlo.
Podstatné pro podvody však bylo, že látka deklarovaná jako LTO nebyla zatížena spotřební daní a daň z přidané hodnoty činila pět procent. Nafta dovezená jako LTO byla na rozdíl od motorové nafty levnější na jednom litru o asi 10 korun.
Jak jste na podvody s LTO vlastně přišel?
Doslali jsme na brněnské celní správě informaci, že se prodává velmi levná motorová nafta. To nás začalo zajímat, protože jde o dovozové zboží. Obešel jsem podniky, kterým byla levná nafta nabízena. V ČSAD Brno jsme získali vzorky nabízené nafty. Byly nabízeny na zkoušku v pet láhvích. Chemické rozbory prokázaly, že jde o motorovou naftu. Zjišťovali jsme, jak se tato levná nafta dostává na naše území. Ukázalo se, že jde o dovozy, v nichž je motorová nafta deklarována jako LTO a na vnitřním trhu nabízena jako motorová nafta.
Uvědomil jste o těchto zjištěních nadřízené a policii?
Informace jsem v roce 1993 předal brněnskému celnímu ředitelství a na pražské generální ředitelství vedoucímu odboru proti podloudnictví Antonínu Bednářovi. Informoval jsem Miroslava Kárníka, který byl v té době pověřený řízením Generálního ředitelství cel. Ten mi v roce 1994 vydal pověření č. 1 k šetření po celé republice. Zjistil jsem se svou skupinou celních pátračů, že machinace s LTO jsou takového rozsahu, že naše malá skupina celních pátračů nemá šanci machinace zdokumentovat.
Navrhl jsem náměstkovi generálního ředitele Vlastimilu Panáčkovi, abychom využili médií k informování veřejnosti a politiků o rozsahu machinací a aby byl změněn zákon o dovozu LTO a motorové nafty. Souhlasil. Kontakty s médii jsme navázal spolu s Bednářem. Kopie všech informací jsme současně v roce 1994 předali brněnské expozituře Útvaru odhalování organizovaného zločinu - ÚOOZ a brněnské expozituře Bezpečnostní informační služby - BIS. Na rozkrytí podvodů jsem osobně spolupracoval s jedním zpravodajským důstojníkem.
Usvědčili jste z podvodů s LTO nějakou firmu, nějaké osoby?
Podle mě se kauza LTO v roce 1995 obrátila proti všem, kdo ji vyšetřovali a hodně o ní a osobách v pozadí věděli. Nejsem sám, kdo byl nucen ze služby v roce 1995 odejít. A možná že jsem nebyl jediný, kdo se musel i nějaký čas skrývat v zahraničí.
