Počet odposlechů klesá. Cílí hlavně na drogové gangy

Údaje získané od operátorů přivedly policisty například na stopu drogového gangu, který vyrobil 45 kilogramů pervitinu v hodnotě 37 milionů korun.

Díky sledování telefonické komunikace se podařilo rozkrýt jízdy jejích členů do Polska pro léky, ze kterých drogu vyráběli, do Brna, kde získávali potřebné chemikálie, a do Prahy, kde drogy prodávali. Výsledkem je obvinění jedenácti členů této organizované skupiny.

Jak uvádí zpráva, kterou vládě předloží ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), počet povolených odposlechů již pátým rokem klesá. Loni policie napíchla celkem 5319 telefonních linek, mobilů, telefaxové či internetové komunikace. Proti předcházejícímu roku je to o 418 odposlechů méně. V hledáčku policejní techniky uvázlo 2952 osob.

Získané informace byly využity v 875 trestních spisech.

Pro srovnání – třeba v roce 2004 bylo povoleno 9610 napíchnutí telefonních linek.

Zatímco počet policejních odposlechů povolených soudcem klesá, policie výrazně častěji využívá pro odhalování trestné činnosti tzv. provozních a lokalizačních údajů od operátorů. Podle zprávy operátoři poskytli policii loni 91 075 výpisů telefonické nebo internetové komunikace. O rok dříve to bylo „pouze“ 69 985 výpisů.

I když se v tomto případě policisté nedostanou k obsahu hovorů, získají přehled, kde se oběť či pachatel pohybovali, s kým mluvili i jak dlouho hovor trval. To jim často stačí k tomu, aby zjistili pohyb podezřelých osob.

To byl třeba případ pokusu o vraždu, kdy se oběť domluvila na schůzce s pozdějším pachatelem, což vyplynulo z přehledu jejích hovorů. Právě prolínání čísel v lokalitě, kde k činu došlo, doplněné kamerovými záznamy policii dovedlo k pachateli.

Pomocí techniky byli loni dopadeni i pachatelé 35 vloupání do rodinných domů na Trutnovsku a Jičínsku nebo 55 krádeží jízdních kol v jižních Čechách a na území Rakouska.

Za mřížemi skončil i rumunský občan, který se dopustil dvou loupežných přepadení. Záznam internetové komunikace policistům pomohl odhalit také vyděrače, který přes erotické weby lákal od lidí videa a fotografie a později pod pohrůžkou zveřejnění po nich žádal peníze.

Analýzu odposlechů vláda pošle poslancům z komise zvané Velké ucho. Místopředseda bezpečnostního výboru a člen této komise Pavel Žáček (ODS) klesající počet napíchnutých linek ocenil.

„Samozřejmě to hodnotím pozitivně, protože odposlechy jsou závažný invazivní zásah do práv občana. Je dobře, že policie je schopna informace pro vyšetřování získat jinou cestou a tento prostředek využívá hlavně k odhalování sofistikovaných organizovaných skupin,“ řekl Právu.

Podle Žáčka ale přetrvává byrokratická mašinerie a lidé, kteří byli odposloucháváni, nejsou o tom zpětně informováni, ačkoli to zákon ukládá. Podle analýzy loni policie měla informovat 130 osob, udělala to v 99 případech. „Většinu věcí neukončuje policejní orgán, ale soud nebo státní zástupce,“ napsalo policejní prezidium s tím, že uvádí jen údaje za policii.

Dalším problémem jsou podle Žáčka úniky informací. „Za to, že uniknou ze spisů záznamy odposlechů, navíc třeba získané v režimu utajení, by měl někdo pykat,“ řekl.

Jak uvádí analýza, téměř tři čtvrtiny odposlechů lze hodnotit jako efektivní. Více než polovina získaných informací posloužila pro taktiku vyšetřování. Jako důkaz v trestním řízení se použila čtvrtina informací. V pětině případů přispěly odposlechy k dopadení pachatele.

Při odhalování násilné trestné činnosti byl odposlech využit v 418 případech, nejčastěji šlo o loupeže, vydírání a vraždy. Ve 45 případech to byl obchod s lidmi.

Následovalo vyšetřování trestných činů proti veřejnému zájmu, kde bylo povoleno napíchnutí 377 linek. Odposlechy se týkaly hlavně zločinného spolčení, úplatkářství, převaděčství či zneužití pravomoci veřejného činitele.

Ve 47 případech byl odpos lech nasazen se souhlasem odpos louchávané osoby. Jde o případy vydírání nebo nebezpečného vyhrožování či pronásledování.