Po pandemii covidu přijde vlna srdečních a cévních chorob, obávají se lékaři

„Třicet tisíc mrtvých na covid-19 za rok nelze zpochybňovat, ale musíme si uvědomit, že zde máme pořád 55 tisíc mrtvých na kardiovaskulární choroby a třicet tisíc na nádory,“ řekl na středeční tiskové konferenci nazvané Chronicky nemocní v době pandemie Richard Češka, vedoucí Centra preventivní kardiologie v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Za loňský rok zemřelo v ČR víc než 130 tisíc lidí, nejvíc z nich právě na kardiovaskulární a cévní onemocnění.

„Po překonání pandemie covidu nám hrozí pandemie kar­diovaskulárních chorob, kde je u nás mortalita stále jedna z nejvyšších v EU,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. „Nárůst počtu osob, které trpí srdečním selháním, je v posledních letech skoro exponenciální, je to do určité míry pandemie 21. století,“ řekl. Do roku 2040 by podle něj počty srdečních onemocnění měly stoupnout až o 41 procent.

K mnohdy fatálním onemocněním srdce přitom podle něj nepřispívají jen známé faktory, jako je kouření, vysoký tlak a diabetes. S karanténou přišla i další rizika. „Je tu také sociální deprivace, psychosociální stres a vyčerpání, lockdown tomu nepřispívá. Fyzická neaktivita, která je zhoršená karanténními opařeními,“ vyjmenovával Linhart okolnosti, které mohou vést ke vzniku nebezpečných srdečních chorob.

„Během opatření rizikové faktory narůstají. Když zavřete lidi doma, přibývají na váze. Měli bychom se co nejrychleji vrátit do tělocvičen a na sportoviště,“ apeloval. Na úmrtnosti na srdeční nemoci se může podle něj odrazit i zhoršená socioekonomická situace řady domácností.

Lidé podle něj zanedbávají prevenci a bojí se jít do nemocnice, a to i ve chvílích, kdy už je opravdu zle. „Řada pacientů se je zdráhala využít z obavy, že budou infikováni v nemocničních zařízeních, nebo také proto, že jim bylo řečeno, že mají nejdříve volat svému lékaři,“ řekl Linhart.

„Už v prosinci klesl počet pacientů, kteří přijeli do nemocnice s infarktem, o 27 procent. Kde ti pacienti jsou? Zřejmě zaměnili své potíže za příznaky covidu-19 nebo se obávali nemocničního prostředí, tak do nemocnic prostě nedorazili,“ řekl Linhart s tím, že zrovna ČR patří v léčbě infarktů k nejlepším na světě, pacient se ale musí k lékaři včas dostat.

Například k diabetologům chodí na kontroly až o 30 procent méně pacientů než v době před pandemií koronaviru. Cukrovkáři se stále obávají nákazy a kvůli nedostatku pohybu někteří přibrali i osm kilo a více. Lékaři upozorňují, že odkládání návštěv je pro pacienty větším rizikem než koronavirus, jen při osobní kontrole je podle nich možné odhalit zhoršení nemoci nebo přidružené komplikace.

„Hrozí nám epidemie metabolických onemocnění, ale i psychiatrických onemocnění a depresí. Musíme rychle udělat nějakou akci, abychom tuhle situaci dokázali nějak ovlivnit,“ uvedl Češka. Lidé podle něj při pandemii podléhají kolektivní hysterii a panickému chování, které může vést i k sebevražednému jednání. Martin Prázný z České diabetologické společnosti apeloval na co nejrychlejší návrat ke standardnímu modelu zdravotního systému.

„Přes telefon se opravdu nedá vyřešit všechno. Je čas na návrat do ambulancí,“ řekl. I pacienti, kteří už covid-19 prodělali, by podle něj měli chodit k plicním a srdečním specialistům na kontroly kvůli dlouhodobým následkům.