Po ošetření v plzeňské nemocnici je z dítěte nemohoucí ležák

V nemocnici u dívenky včas nerozpoznali život ohrožující onemocnění a její převoz do specializovaného pracoviště fakultní nemocnice nařídili pozdě, a navíc nevyhovující sanitkou.

Soud dospěl k závěru, že žaloba rodičů vůči nemocnici s požadavkem finančního odškodnění je důvodná. O jeho výši bude rozhodovat později. Oba zákonní zástupci dítěte požadují částku přes deset milionů korun.

Denisku přijali v Nemocnici u sv. Jiří 12. listopadu 2015 pro bolesti břicha. I přes přetrvávající obtíže ji podle rodičů tamní lékaři patřičným způsobem nevyšetřili a nepátrali ani po příčinách potíží. Až za několik hodin, kdy se stav malé pa­cientky rapidně zhoršil, ji nechali převézt do plzeňské fakultní nemocnice. To už ale bylo pozdě, dívka následkem zauzlovaných střev začala kolabovat, až jí nakonec přestalo bít srdce.

„Zvracela krev a oči obracela v sloup. Postupně přestávala reagovat, až upadla do bezvědomí. Držela jsem ji v náručí. Saniťák bouchal na dveře ordinace, ale bez odezvy. Otevřeli, teprve až když jsem do nich začala kopat,“ vzpomínala zdravotní sestra Olga F. na příjezd na chirurgickou ambulanci plzeňské fakultní nemocnice.

Z rozsudku, který má Právo k dispozici, vyplývá, že Nemocnice u sv. Jiří nejenže situaci podcenila a pacientce nezajistila náležité vyšetření, ale za závažné pochybení soud považuje i její transport do fakultní nemocnice obyčejnou převozovou sanitkou bez patřičného vybavení pro případ ohrožení na životě.

„Těsně před převozem byla dívka ve stavu, kdy z příznaků bylo zřejmé, že se může jednat o náhlou břišní příhodu nebo jiné závažné onemocnění vyžadující péči chirurga. Nemocnice v takový okamžik měla a mohla preventivně předpokládat další zhoršení stavu, kdy bude nutné během přepravy pacientovi poskytnout velmi intenzivní péči. Přesto zajistila převoz jen spoře vybavenou sanitkou bez lékaře, a to jen za účasti sestry, která pacientku celou dobu držela v náruči,“ konstatoval soud, který takový postup označil za porušení zákonné povinnosti.

Ze zdravotnické dokumentace podle soudního znalce Martina Zítka vyplývá, že nemocnice dostatečně nereagovala na obtíže dítěte. „Nikdo samozřejmě nemohl předpokládat, že se může jednat přímo o zauzlování střev, což je výjimečné, ale mohlo se jednat o jakoukoliv jinou náhlou břišní příhodu. Specializované vyšetření na chirurgii mělo přijít dříve, a to s ohledem na to, že stav pacientky se nezlepšoval, přetrvávaly bolesti břicha a docházelo k jeho postupnému vzedmutí. Lékaři například nereagovali ani na velmi malé množství vylučované moči,“ konstatoval znalec.

Pozastavil se také nad způsobem převozu dítěte do fakultní nemocnice. „Transport dítěte s podezřením na náhlou břišní příhodu, které krátce předtím zvrací krev, běžnou sanitkou pouze v doprovodu sestry je špatný postup hraničící s nedbalostí,“ stojí dále v posudku.

Šance na uzdravení Denisky je malá. „Je ležící bez schopnosti samostatného pohybu. Musí být krmena žaludeční sondou. Dokáže se lehce usmát, zvládne několik slabik a reaguje na členy rodiny. Bez plicní ventilace dokáže sama dýchat několik minut,“ stojí v žalobě.

Nemocnice se bránila tím, že dívku v průběhu hospitalizace řádně monitorovala a v okamžiku zhoršení jejího stavu adekvátně reagovala vyšetřením na chirurgii. „Vzhledem ke stabilizovanému stavu dívky byl zajištěn její převoz sanitním vozem se zdravotní sestrou, když nebylo možné předpokládat akutní zhoršení zdravotního stavu,“ argumentovala nemocnice proti žalobě.

Soud ale ocenil její současný přístup, kdy dívce zajišťuje odbornou péči a snaží se lidem z jejího okolí pomáhat celou situaci zvládnout. „Apeluji na žalovanou, aby nadále takto činila, bez ohledu na to, že rozsudek pro ni může být nepříjemný. Vždy by měl být prvořadý zdravotní stav nezletilého dítěte,“ uzavřel soud.