Článek
Úzkostmi, depresemi nebo poruchami spánku trpí až dvacet procent lidí, kteří prodělali covid-19. Mimo jiné mají po onemocnění méně hormonu štěstí.
Výsledky provedených studií dokládá místopředseda České psychiatrické společnosti Martin Anders nejen na svých pacientech, ale také sám na sobě.
„Objevují se zprávy, že ti, kteří prodělali infekci covid-19, mají až ve dvaceti procentech nějaké psychické potíže. Nejčastěji úzkosti, deprese nebo poruchy spánku,“ řekl Právu Anders, přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.
Důležité léky
„A když si vezmeme, že v Česku už máme takových lidí kolem šesti set tisíc, tak si jistě dokážeme představit, že zde může vzniknout problém. Určitě některé potíže odezní bez nutnosti cokoliv dělat nebo si lidé vystačí s volně prodejnými přípravky. Ale budou i takoví, kteří si zaslouží péči odborníků,“ zamýšlí se Anders.
Sebevražda během telefonního hovoru? Může se to stát, přiznává operátor krizové linky
„Pozoroval jsem to dokonce i sám u sebe. Po prodělání covidu-19 jsem trpěl čtrnáct dní úpornou nespavostí,“ pokračoval Anders.
„Dnes jsem se v ambulanci potkal s jedním nemocným, bývalým vrcholovým sportovcem ve velmi dobré kondici, který po covidu trpí rovněž nespavostí a úzkostí. Vzhledem k vážnosti stavu jsem se to rozhodl řešit psychofarmaky,“ uvedl jako příklad psychiatr Anders.
Covid-19 podle něj způsobí velké imunitní vzepětí, které se dotýká také cytokinů, proteinů, jež jsou součástí imunitní odpovědi organismu. Jejich působením dojde k ovlivnění metabolismu neuropřenašečů v mozku. U lidí, kteří už měli nějaké duševní onemocnění, dokáže tento mechanismus podobné problémy opět spustit. Působením cytokinů ubývá i serotoninu neboli hormonu štěstí, který má klíčovou roli pro regulaci spánku.
Šest nenápadných příznaků sezonní deprese
„Většina lidí si tyto potíže zatím s infekcí nespojuje. Ještě nevíme, co se děje takříkajíc pod hladinou a co nám vyplave na povrch za tři až pět měsíců,“ obává se nárůstu pacientů přednosta psychiatrické kliniky.
V tuto chvíli jsou zájem a potřeba psychiatrické léčby v Česku stejné jako obvykle. To ale ještě neznamená, že je vše v normálu. „Z pohledu počtu vyšetření a hospitalizací se situace stabilizovala na běžných počtech, stejně tak poklesl počet jedinců, kteří se do péče na naši kliniku dostali, protože se pokusili si sáhnout na život. Na druhou stranu stabilizace na běžných počtech v době, kdy se snížila návštěvnost zdravotnických zařízení, může být sama o sobě známkou zvýšeného zájmu,“ míní Anders.
Stejnou zkušenost mají v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze. „Lůžková péče byla omezena, část oddělení byla přetransformována na covidová. Řada ambulantních pacientů se bojí chodit k lékaři. I přesto je naším všeobecně převládajícím dojmem, že se zvýšil počet pacientů s duševními obtížemi i závažnost pociťovaných neurotických obtíží,“ sdělil Právu Petr Navrátil, psychiatr ÚVN.
Imunita po covidu vydrží minimálně osm měsíců, tvrdí australští vědci
Psychické reakce Čechů na pandemii a opatření mají podle místopředsedy psychiatrické společnosti přece jen jiný charakter než na jaře.
„Náraz první vlny se zrcadlil v duševním zdraví populace daleko markantněji, neboť šlo o zcela novou situaci, kterou nikdo nečekal a dosud ani v náznaku neprožil. Současný tlak je však spíše dlouhodobý a jednotlivé jeho komponenty se vrství na sebe, což se projeví v delším časovém úseku. Především přibývá a bude přibývat ekonomických dopadů pandemie. Již jen žít s pocitem existenční nejistoty je stresovým faktorem. Hrozba ztráty zaměstnání bývá silnějším faktorem působícím na zdraví než vlastní nezaměstnanost,“ dodal Martin Anders.