Článek
Pochod vnímá řada lidí, organizací, hnutí i židovské obce jako urážku a výsměch obětem holocaustu. Datum pochodu si prý neonacisté vybrali záměrně a souvisí s prvním transportem plzeňských Židů, který vyjel 18. ledna 1942 do Terezína. Datum druhého pochodu je jen den před 27. lednem, který se ve výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim připomíná jako den památky obětí holocaustu.
„Centrální obvod druhý pochod na rozdíl od prvního zakázal v kontextu více souvislostí,“ řekl Lisenko. Přesto si není jistý, zda by zákaz při případném soudním rozhodování obstál.
Pochod má rozněcovat nenávist
Podle stanoviska policie lze předpokládat, že skutečný účel pochodu 26. ledna je popírání práv občanů pro jejich národnost nebo náboženské vyznání a povede k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, uvádí se v textu rozhodnutí úřadu.
Policie také zjistila, že někteří krajně levicoví radikálové chtějí i fyzickými útoky narušit pochod, který považují za akci neonacistů a příznivců hnutí skinheads. V neposlední řadě policie uvedla, že účastníci pochodu byli vyzváni, aby si vzali střelné zbraně, což je v rozporu se zákonem o shromažďování.
Výzva o střelných zbraních se týká i prvního pochodu. Na internetu se ale podle Lisenka objevila až po rozhodování obvodu o této akci. Úřad mohl pochod zakázat do tří dnů od nahlášení, v té době se ještě o zbraních nemluvilo.
Výzva o střelných zbraních se týká i prvního pochodu. Na internetu se ale podle Lisenka objevila až po rozhodování obvodu o této akci. Úřad mohl pochod zakázat do tří dnů od nahlášení, v té době se ještě o zbraních nemluvilo.
Výzva o střelných zbraních se týká i prvního pochodu. Na internetu se ale podle Lisenka objevila až po rozhodování obvodu o této akci. Úřad mohl pochod zakázat do tří dnů od nahlášení, v té době se ještě o zbraních nemluvilo. Úředníci se domnívají, že důvody proč pochod zakázat, nebyly tak výrazně patrné jako nyní. Pochod 19. ledna je tak možné zakázat až na místě, pokud bude v nějakém ohledu porušen zákon.