Článek
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nastínil změnu tabulek systému PES a určité částečné rozvolnění některých aktivit. Jaké jsou podle vás nejméně rizikové a mohly by být povoleny alespoň v omezené míře?
Nemohu komentovat systém, který jsem ještě neviděl. Mezi ty méně riziková místa patří třeba prodejny různého sortimentu.
PES projde úpravou. A v březnu nejspíš znovu
O jaké prodejny by mohlo jít?
Je to doplňkový sortiment v supermarketech. Nemusí to už být jenom věci, které člověk potřebuje k obživě, ale když si chce koupit třeba žárovku v supermarketu, tak aby si ji koupit mohl a podobně. Takže by se mohly otevřít třeba i samostatné prodejny elektra a podobně.
Jak dlouho bude trvat, než se vrátíme k normálnějšímu životu a zbavíme se těch tvrdých opatření?
Když se podíváme na situaci v celé Evropě, tak zatím panuje poměrně velká opatrnost, minimálně co se týče těch chladnějších měsíců. Někdy do března, počátku dubna není asi možné očekávat nějaké výraznější rozvolnění, a to ani ve smyslu, že by se už nepoužívaly roušky.
Jak bude ale postupně narůstat proočkovanost a zavede se systém antigenního testování na různé události, tak může být povolována řada aktivit. Samozřejmě, pokud se ti lidé prokážou, že jsou očkování nebo jsou negativní.
Kdy si představujete, že odložíme roušky?
Myslím si, že plošné nošení roušek může skončit o prázdninách. Postupně je asi budou nosit lidé, kteří budou chtít eliminovat to riziko nákazy, nenechali se očkovat nebo nemohou se nechat očkovat. Ale myslím si, že už to skutečně nebude ani zdaleka v takovém masovém měřítku jako tomu je teď.
Žádný mesiáš, který by nabídl nějaké elegantní řešení, jež by zvýšilo ochotu lidí dodržovat opatření, nepříjde.
V minulosti jste prohlásil, že lidé už jsou z tvrdých opatření unavení, a i proto je tu nižší ochota je dodržovat. Nemáte pocit, že jste k tomu mohl přispět sám tím svým porušením restrikcí během vyšehradské schůzky a nešel jste lidem příkladem?
Určitě to chybou bylo a v nějaké míře to přispět mohlo, ale já si myslím že to je dlouhodobý proces. Je to i mírou nastavení lidí. Nejsme úplně ochotni jako národ žít v takovémto dlouhém systému. Když je potřeba se krátkodobě semknout, tak jsme to elegantně udělali. Hovořím o té první vlně, ale z dlouhodobého hlediska ta ochota opravdu klesá. Společnost se rozdělila na dva tábory, kdy jeden to je ochoten přijímat, druhý podstatně méně.
Jak tu ochotu zvýšit? Vidíte nějakou cestu?
Je to velmi složité. Určitě nepřijde žádný mesiáš, který by nabídl nějaké elegantní řešení. Je to spíš o tom, že by se mělo možná lépe balancovat to negativní, což jsou opatření, a nějaké výhody, které by motivovaly lidi. To je otázka třeba karantén a zvýšení náhrad za pobyt v karanténě a podobně. Toto jsou cesty, které by mohly fungovat.
V pátek mělo skončit plošné antigenní testování, ale pro velký zájem a kvůli vysokým počtům diagnostikovaných je prodlouženo. Souhrnně se v Česku dělá 50 až 70 tisíc testů denně, vy jste to před časem kritizoval jako nedostatečné. Změnilo se to, nebo stále testujeme málo?
Je to stále nedostatečné. Pokud se na to podíváme z toho úhlu pohledu, že chceme tu společnost začít otevírat a pokud chceme spustit nějaké aktivity, tak tady by se mělo prostě testovat více. Odhaduji, že by bylo potřeba dělat minimálně 200 tisíc testů denně. Systém by měl využívat i další různé a jednodušší testy, jako jsou ty ze slin, kloktací a podobně.
Miliardáři Sehnalovi končí nájemní smlouva, výstaviště má jisté jen po dobu covidu
Jak toho dosáhnout? Mělo by ministerstvo rozjet nějakou masivní kampaň, nebo je to pouze o případném zájmu lidí či nedostatečné kapacitě testovacích míst?
V tuto chvíli je to možná kombinace všeho. Dá se říct, že kampaň se v tuto chvíli připravuje. Co se týká zájmu lidí, tak tady musí být logicky nějaká motivace. Pokud je to jenom tak, že dostanu informaci, jestli jsem nebo nejsem pozitivní, tak to je málo. Lidé by měli být pozitivně motivováni například tím, že s negativním testem se dostanou tam, kam by se normálně nedostali.
To je jedna věc, další, klíčová, věc je ta, že pokud ten zdravotnický systém bude i nadále velmi přetížený tím, že se musí starat o pacienty, tak logicky nebude mít volnou kapacitu na testování. Zdravotníci jsou opravdu vytížení už drahnou řádku měsíců a ani za velmi výrazné finanční ohodnocení už nejsou ochotni prostě každý den chodit do služby a navíc testovat.
Stát už měsíce platí miliony za prázdnou a nevyužitou polní nemocnici v Letňanech. Měla by se podle vás držet dál nebo je na čase ji zavřít, když se očekává zlepšení situace v nemocnicích?
Myslím si, že to její držení by tady mělo být do doby, než se podaří zvládnout tuto vlnu. Její aktivace není nutná, protože zatím tu situaci nemocnice, byť se skřípěním zubů, nějakým způsobem zvládají a v podstatě se dá očekávat, že počty hospitalizací přestanou růst někdy do deseti dnů. Pak by to mělo klesat.
Jak s odstupem času nahlížíte na vaši vyšehradskou schůzku, kvůli níž jste musel odstoupit z funkce ministra? Litujete toho, že jste se takhle zachoval?
Určitě toho lituji, vím že to byla chyba. Já jsem tomu nepřikládal nějakou velkou důležitost, protože to byla jenom schůzka, to nebylo žádné papalášství. Proti tomu se důrazně ohrazuji. Tak to vůbec myšleno nebylo, šel jsem tam opravdu jen na schůzku. Je ale jasné, že to prostě bylo špatně.
Kvůli Prymulovi i Kalouskovi. Pražský magistrát vede řízení s více než padesáti restauracemi
Napadlo vás, že jste tam byl pozván za jistým účelem, například abyste byl zdiskreditován? Podezříváte někoho konkrétního?
Jistě, že člověka napadá leccos. ale protože nic z toho se asi nedá úplně dobře ověřit, tak o tom asi nemá smysl hovořit. Já už jsem tu kapitolu uzavřel.
